Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vyšetřování ztráty třídní knihy

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (132,55 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

☞ Vybrané a zakoupené materiály není povoleno dále šířit prostřednictvím sítě Internet ☜ LADISLAV SMOLJAK - VYŠETŘOVÁNÍ ZTRÁTY TŘÍDNÍ KNIHY LITERÁRNÍ TEORIE Literární druh a žánr: divadelní hra (drama), komedie (činohra) Literární směr: poprvé uvedeno (premiéra) r. 1967 v pražské Malostranské besedě; rané období tvorby autora i Divadla Járy Cimrmana; české drama 60. let Slovní zásoba: převažuje spisovná čeština, občas hovorové výrazy (kravál); objevují se zde také výrazy s dvojím významem - tzv. dvojsmysly, citoslovce („prsk“) nebo archaismy Stylistická charakteristika textu: dlouhé monology i dialogy; prvky absurdního dramatu (opakování stejných pasáží v různých fázích děje, promlouvání k nereagující třídě, nelogičnosti - dvě postavy hovoří každá o něčem jiném, aniž by na sebe reagovaly); řečnické otázky („A co vaše třída?“, „Pročpak nevstaneš, Zdeňku, když tě volám?“); nadsázka („…v jedné jediné třídě…“); synekdocha („A jsme na lopatkách!“); specialitou je anakolut neboli vyšinutí z větné vazby („…máme tady jednu takovou nepěknou, ošklivý případ.“) Postavy: UČITEL: hodný, plachý a bojácný; střídá metody nátlaku na žáky (jednou je přátelský, jindy “naoko” vyhrožuje); má strach z ředitele; ŘEDITEL: pracovitý a snaživý, po dobrém se snaží přemluvit žáky k vrácení třídní knihy; má strach z inspektora; INSPEKTOR: dobrácký; bojí se toho, co řekne zemský rada; ZEMSKÝ ŠKOLNÍ RADA: zamlklý člověk; TŘÍDA: ve hře ji představuje obecenstvo Děj: jednotlivé postavy (třídní učitel, ředitel školy, školní inspektor a zemský školní rada) se postupně snaží přesvědčit a donutit třídu 8.C, aby vrátila ukradenou třídní knihu (ta měla být ukradena před 7 lety); nejprve to zkoušejí běžnými pedagogickými metodami (po dobrém i po zlém); první do třídy přijde učitel → přesvědčuje třídu, aby třídnici vrátila, nejprve smířlivě, nakonec používá i výhrůžky (vyhrožuje například příchodem ředitele) → ředitel přichází jako druhý a přesvědčuje žáky, aby třídnici vrátili, než přijde inspektor (z jeho příchodu má on sám zjevný strach) → inspektor do třídy přichází jako třetí, ale více než třídní kniha ho zajímají 4 ukradené čepice, ztracené ve Vyškově → učitel i ředitel se předhánějí v tom, aby mu předvedli, jak intenzivně se po třídní knize pátrá, inspektora ale třídnice nezajímá → jako poslední do třídy vstupuje zemský školní rada, který během návštěvy nepromluví ani slovo → všichni tři podřízení se před radou snaží ztrátu zamaskovat → opakuje se stále stejný výslech třídy, rada si vybaluje svačinu, nabízí ostatním a nakonec se i samotní žáci smí pustit do svých svačin; třídní kniha se tedy ani po sedmi letech nenajde Kompozice: hra se dělí na 2 části; 1. odborné referáty o životě, práci a činech Járy Cimrmana (mimo jiné o jeho pedagogickém systému; má 11 krátkých kapitol); 2. samotný děj hry (jen 1 dějství) Prostor a čas: prostředí české školy, konkrétně 8. třídy (chlapecké); čas není přesně určen (přibližně v době Rakouska-Uherska) Inscenace: výhradně v repertoáru Divadla Járy Cimrmana Význam sdělení (hlavní myšlenky díla): posílení vlasteneckého cítění (odlehčená a humorná forma protestu proti komunistickému režimu); satirické poukázání na zkostnatělý a absurdní školní systém (učitel se bojí ředitele, ředitel se bojí inspektora a inspektor se bojí zemského rady = nikdo neřeší skutečný problém) LITERÁRNÍ HISTORIE - společensko-historické pozadí vzniku Politická situace (mocenské konflikty, aj.): tzv. studená válka – napjatý stav mezi socialistickými a demokratickými mocnostmi (1947-1991); vznik Varšavské smlouvy – vojenský pakt socialistických zemí (1955); v Československu probíhá (přibližně od roku 1967) postupné uvolňování poměrů (zmírňování cenzury, snahy o reformaci komunistické strany) = tzv. Pražské jaro → vojska Varšavské smlouvy vstupují do Československa (srpen 1968) a ukončují tendence a snahy o reformy Základní principy fungování společnosti v dané době: společnost s nadějí vyhlíží reformu komunistického režimu → všeobecné uvolnění poměrů je podporováno napříč společností Kontext literárního vývoje: díky uvolnění poměrů (mimo jiné utlumení cenzury) v 60. letech dochází k rozvoji českého dramatu (tzv. divadla malých forem) - divadlo Semafor (hudebně zábavné divadlo; Jiří Suchý, Jiří Šlitr, později Šimek & Grossmann); Divadlo Na zábradlí (Ivan Vyskočil); Divadlo na provázku (Bolek Polívka, Miroslav Donutil); Studio Y; Sklep (experimentální divadlo); Divadlo Járy Cimrmana (Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jiří Šebánek, a další) AUTOR Život autora: Ladislav Smoljak (1931-2010) – český dramatik, režisér, scénárista a herec; narozen v Praze → po nepřijetí na DAMU vystudoval Vysokou školu pedagogickou (původním povoláním byl tedy učitel) → pracoval jako asistent na Karlově univerzitě a učil na gymnáziu v Brandýse n. Labem → v 60. letech se stal novinářem (redaktor v Mladých listech a Mladé frontě) → v 70. letech postupně přecházel k filmu, stal se scénáristou Filmového studia Barrandov → se Zdeňkem Svěrákem a Jiřím Šebánkem založil Divadlo Járy Cimrmana → zde kromě tvorby her působil i jako herec → vytvářel také filmové scénáře k populárním českým komediím, některé filmy dokonce sám režíroval → byl aktivní až do své smrti; ZAJÍMAVOSTI: byl podezřelý ze spolupráce s StB, ta mu však nikdy nebyla prokázána; během působení v týdeníku Mladý svět se podílel na založení čtenářské ankety Zlatý slavík Vlivy na dané dílo: vytvoření fiktivní postavy Járy Cimrmana (v roce 1966), spolupráce se Zdeňkem Svěrákem; tuto konkrétní hru mohla ovlivnit také jeho osobní zkušenost se školním prostředím a vzdělávacím systémem (studium pedagogické školy, výuka na gymnáziu) Vlivy na jeho tvorbu: vytvoření fiktivní postavy Járy Cimrmana (v roce 1966), spolupráce se Zdeňkem Svěrákem; zkušenosti z práce redaktora na počátku jeho kariéry Další autorova tvorba: DRAMA: spolupodílel se na řadě dalších her Divadla Járy Cimrmana, např.: Akt, Němý Bobeš, Dobytí severního pólu, Blaník, České nebe, aj.; FILM: známé jsou jeho scénáře k filmovým komedi

Témata, do kterých materiál patří