Spalovač mrtvol

Postavy

Pan Kopfrkingl - Nekuřák a abstinent. Velmi citlivý člověk, který často označuje své blízké přídavným jménem, nechá si říkat Romane (protože je romantik), pracovník krematoria, později člen a spolupracovník NSDAP, velký obhájce žehu, v obýváku mu visí cedulka s rozpisem časů jednotlivých obřadů a kremací, tzv. jízdní řád smrti. Čte zásadně knížku o Tibetu, nebo Zákon o kremaci. Jeho lidský hyenismus se projevuje po seznámení s Willim, který ho dokonale pomate a jeho již tak zvláštní životní hodnoty mu rozhází. Vcelku neškodný měšťák se brzy proměňuje v udavače, maniaka a vraha. Vyvraždí skoro celou svou rodinu, způsobí neštěstí mnoha dalším lidem a sám zůstává nepostižen. Dokonce je díky svým „výkonům“ ve straně povýšen na ředitele krematoria. Duševně je to jedinec velmi slabý, dá si vnutit cizí názory, ať jsou jakékoliv, má sklony k extremismu (v tomto případě k fašismu), je to fanatik …- lehce ovlivnitelný, přebírá fráze a názory, nechá se natolik zmanipulovat, že kvůli slávě obětuje i své nejbližší.

Lakmé - žena Karla, takto jí říká její muž, vlastním jménem Marie. Je to židovka. Milá, na vše odpoví ano, je hodně vedena manželem.

Zina - šestnáctiletá dcera Kopfrkinglových, hodná, poslušná

Mili - občanským jménem Milivoj, čtrnáctiletý syn Kopfrkinglových, příliš zženštělý

Willi Reineke - Němec; se svou ženou jsou dobrými přáteli Kopfrkinglových. Člen NSDAP, který dělá nábor nových lidí. Fanatický nacista, představující si Židy jako velice starý národ trpící sklerózou. Povyšuje se nad ostatn HYPERLINK "about:blank"í, manipuluje s lidmi. Už od začátku patří mezi přívržence Hitlera, žije v bohaté společnosti ostatních osob. Narozdíl od Kopfrkingla je ale alespoň chytrý. I když jen pro sebe. Dokáže Kopfrkingla dokonale změnit.

-nový pracovník krematoria pan Dvořák, doktor Bettelheim (soused, specialista na pohlavní choroby)

vzájemný vztah postav se vyvíjí- vražda

Literárně-historický kontext:

Kontext autorovy tvorby:

• Knihu napsal autor v roce 1967 v první etapě své tvorby. První jeho tvorba s prvky hororu.

• další autorovy romány: Pan Theodor Mundstock 1963- psychologický román, Příběh kriminálního rady, 1971 – psychologický román, Myši Natálie Mooshabrové, 1970 – román se znaky hororového příběhu

• další jeho díla s podobnou tématikou (nacismus): Věneček z vavřínu, Podivuhodné setkání

• současníci: Bohumil Hrabal - Ostře sledované vlaky, Ota Pavel - Smrt krásných srnců

• autoři podobných témat (2.SV): Josef Škvorecký- Zbabělci, Jan Otčenášek- Romeo, Julie a tma

• film, který byl natočen hned rok po vydání knihy (1968) s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli

literární směr - 2. vlna poválečné prózy

dílo vyšlo v době, kdy došlo k jistému oslabení moci komunistické strany a tím k částečnému uvolnění kontroly nad oficiálně vydávanými pracemi