Sto roků samoty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Melquíades
-
Kočovný cikán
-
Žil několik životů
-
Přesídlil do Maconda, bydlel u Buendíů, měl tam svoji pracovnu
-
Studoval, přenášel své vědomosti na další pokolení Buendíů
-
Psal v sanskrtu
-
Objevoval se v domě i po smrti
-
Vlastně on napsal celou tu kroniku
José Arcadio
-
2. generace
-
Silný, impulzivní, trochu nadsamec
-
Vezme si svoji nevlastní sestru Rebeku
-
Rodiče se ho na základě toho zřeknou
-
Záhadně zavražděn, od té doby Rebeka truchlí a už nikdy neopouští její dům
Plukovník Jose Arcadio Buendia
-
2. generace
-
Přemýšlivý chlapec s vidinami do budoucnosti
-
Nejslavnější povstalec a liberální rebel
Amaranta
-
Žárlivá na svou sestru Rebeku, protože Peter Crespi si ji nechtěl vzít
-
Vychovala mnoho dětí
-
Nikdy se nevdala a vlastní děti neměla
-
Petra Crespiho odmítla, ten se ze smutku zavraždil
-
Měla poměr s mladými chlapci z její vlastní rodiny
-
Rebeku nesnáší až do své smrti
Rebeca
-
Nevlastní dcera zakládající dvojice rodiny
-
Trochu divoká
-
Ve slabších chvilkách jí hlínu a omítku
-
Po smrti nevlastního bratra a manžela v jednom drží smutek – navždy
-
Umírá osamělá ve svém domě
Arcadio
Aureliano José
17 Aureliánů
-
Synové plukovníka Aureliana z různých tažení
Krásná Remedios
-
Velmi půvabná dívka
-
Trochu zpomalená
-
Odmítá nápadníky, ti se zabíjejí
-
Zaživa vzata na nebesa při věšení prostěradel
Aureliano Segundo
José Arciadio Segundo
Renata Remedios (Meme)
José Arcadio
Amaranta Úrsula
Aureliano Babilonia
Aureliano
-
3. Část
-
Jazykové prostředky a jejich fce ve výňatku
-
Tropy a figury a jejich fce ve výňatku
-
-
4. Část
Gabriel Garcia Marquez
-
Kolumbijský romanopisec
-
povídkář a publicista
-
Do dvanácti let žil u prarodičů v Aracatace. 1947–49 studoval práva v Bogotě a v Cartageně, studium nedokončil.
-
Od dvaceti pracoval jako novinář, psal reportáže a filmové kritiky. 1955 byl krátce členem komunistické strany. Téhož roku odjel do Evropy jako zpravodaj liberálního deníku El Espectador.
-
V Římě studoval režii v Kinematografickém experimentálním centru. V říjnu 1955 navštívil Československo a Polsko.
-
Po zákazu deníku El Espectador žil 1956–57 v naprosté chudobě v Paříži. V létě 1957 podnikl cestu po socialistických zemích; výsledky publikoval v plném rozsahu až 1959 v cyklu deseti reportáží (dvě z ČSR) 90 días en la Cortina de Hierro (90 dnů za železnou oponou).
-
Po návratu do Latinské Ameriky pracoval od 1959 pro kubánskou tiskovou agenturu Prensa Latina.
-
1961–67 žil s rodinou v Mexiku, kde působil i jako filmový scénárista. 1964–65 napsal román Sto roků samoty. Po jeho vydání 1967 „unikl před slávou“ do Barcelony.
-
Po návratu do Mexika 1975 navázal užší vztahy s kubánskou vládou; svou novinářskou práci věnoval obhajobě kubánské revoluce a kritice vojenských diktatur v Latinské Americe.
-
Získal řadu mezinárodních literárních cen, v roce 1982 Nobelovu cenu za literaturu.
-
Spolupracoval na filmové verzi svých próz, 1988 napsal cyklus šesti scénářů Amores difíciles (Složité lásky).