Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Sto roků samoty

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (133,64 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Sto roků samoty GABRIEL GARCIA MARQUEZ Literární druh a žánr Druh – Epika – velká epika Žánr – román, rodinná sága, sága rodu Buendíů Téma a motiv Téma – Osamělé životy šesti generací prokletého rodu Buendíů Motivy Rodina dům chronická samota osamělost v okruhu osamělých lidí Macondo vývoj rodu Buendíů, vývoj Jihoamerické společnosti Koloniální období (Dva nejstarší) Občanská válka (Plukovník Aureliano Buendía) Vpád američanů – banánová společnost Období dešťů Souvislost jména s osudem Smrt Nadpřirozeno, mystično – proroctví hyperbolické a zázračné jevy Cikáni a jejich kouzla a kouzelné předměty Život na Jihoamerickém venkově vývoj lidské společnosti od patriarchátu k současnému kapitalismu je mýtem o stvoření a zániku světa, s některými paralelami k biblickým příběhům (geneze, prvotní hřích, vyhnání z ráje, potopa, apokalypsa) kontrast mezi magickým (létací koberec, nanebevzetí Remedios, postavy žijící po smrti,…), které je „normální“ a normálním, které obyvatelé jako neobyčejné vidí (vlak, led, kino, gramofon,…)¨ Smrt za živa Zasazení výňatku do kontextu Časoprostor Prostor Jižní Amerika (Kolumbie?) > Macondo > Dům Buendíů Dům = důležitá role v příběhu, odráží stav rodiny (když hledá poklad, který nakonec je pod Úrsulinou postelí – dům rozboří,…) Dům Fernandy Čas nejspíš od poloviny 19. století do 60. let 20. století Během asi 100 let Kompoziční výstavba Začínáretrospektivou (pl. Aureliano Buendia vzpomíná na „…vzdálené odpoledne, kdy ho otec vzal k cikánům…“) Dlouho sevyvíjí chronologicky (čtenář téměř nepostřehne, co se děje a je u stejného momentu znova) Občas prozradí Marquez událost, ke které dojde až za několik let (smrt Úrsuly),přeskakuje mezi dějovými linkami Opakování stejných motivů (osamělí Aureliánové) Členěno na neočíslovaných, nepojmenovaných kapitol Vypravěč / lyrický subjekt Er-forma Neutrální vypravěč Nadosobní, vševědoucí Vyprávěcí způsoby Přímá řeč Typy promluv K Postavy Jose Arcadio Buendia bratranec Úrsuly spoluzakladatel rodu Buendíů zakladatel Maconda sebevědomý, vynalézavý muž, nadšen vědou a vynálezy záhy se z něj stává samotář a snílek, ovlivněn Melquíadesovými vynálezy značnou část knihy stráví zřejmě docela mimo smysly, přivázaný u stromu. Tam mluví latinsky, čemuž se naučil s cikánových spisů, nikdo mu, nicméně, nerozumí Úrsula sestřenice Joseho Arcadii odolná, vytrvalá žena její postava prochází téměř celou knihou, dožívá se 115 let udržuje dům v dobrém stavu ve stáří je slepá, dobře to ovšem skrývá až jako velmi stará je senilní a souloží částečně jako hračka dětem (Jose Arcadiovi a Amarantě Úrsule) Melquíades Kočovný cikán Žil několik životů Přesídlil do Maconda, bydlel u Buendíů, měl tam svoji pracovnu Studoval, přenášel své vědomosti na další pokolení Buendíů Psal v sanskrtu Objevoval se v domě i po smrti Vlastně on napsal celou tu kroniku José Arcadio 2. generace Silný, impulzivní, trochu nadsamec Vezme si svoji nevlastní sestru Rebeku Rodiče se ho na základě toho zřeknou Záhadně zavražděn, od té doby Rebeka truchlí a už nikdy neopouští její dům Plukovník Jose Arcadio Buendia 2. generace Přemýšlivý chlapec s vidinami do budoucnosti Nejslavnější povstalec a liberální rebel Amaranta Žárlivá na svou sestru Rebeku, protože Peter Crespi si ji nechtěl vzít Vychovala mnoho dětí Nikdy se nevdala a vlastní děti neměla Petra Crespiho odmítla, ten se ze smutku zavraždil Měla poměr s mladými chlapci z její vlastní rodiny Rebeku nesnáší až do své smrti Rebeca Nevlastní dcera zakládající dvojice rodiny Trochu divoká Ve slabších chvilkách jí hlínu a omítku Po smrti nevlastního bratra a manžela v jednom drží smutek – navždy Umírá osamělá ve svém domě Arcadio Aureliano José 17 Aureliánů Synové plukovníka Aureliana z různých tažení Krásná Remedios Velmi půvabná dívka Trochu zpomalená Odmítá nápadníky, ti se zabíjejí Zaživa vzata na nebesa při věšení prostěradel Aureliano Segundo José Arciadio Segundo Renata Remedios (Meme) José Arcadio Amaranta Úrsula Aureliano Babilonia Aureliano 3. Část Jazykové prostředky a jejich fce ve výňatku Tropy a figury a jejich fce ve výňatku 4. Část Gabriel Garcia Marquez Kolumbijský romanopisec povídkář a publicista Do dvanácti let žil u prarodičů v Aracatace. 1947–49 studoval práva v Bogotě a v Cartageně, studium nedokončil. Od dvaceti pracoval jako novinář, psal reportáže a filmové kritiky. 1955 byl krátce členem komunistické strany. Téhož roku odjel do Evropy jako zpravodaj liberálního deníku El Espectador. V Římě studoval režii v Kinematografickém experimentálním centru. V říjnu 1955 navštívil Československo a Polsko. Po zákazu deníku El Espectador žil 1956–57 v naprosté chudobě v Paříži. V létě 1957 podnikl cestu po socialistických zemích; výsledky publikoval v plném rozsahu až 1959 v cyklu deseti reportáží (dvě z ČSR) 90 días en la Cortina de Hierro (90 dnů za železnou oponou). Po návratu do Latinské Ameriky pracoval od 1959 pro kubánskou tiskovou agenturu Prensa Latina. 1961–67 žil s rodinou v Mexiku, kde působil i jako filmový scénárista. 1964–65 napsal román Sto roků samoty. Po jeho vydání 1967 „unikl před slávou“ do Barcelony. Po návratu do Mexika 1975 navázal užší vztahy s kubánskou vládou; svou novinářskou práci věnoval obhajobě kubánské revoluce a kritice vojenských diktatur v Latinské Americe. Získal řadu mezinárodních literárních cen, v roce 1982 Nobelovu cenu za literaturu. Spolupracoval na filmové verzi svých próz, 1988 napsal cyklus šesti scénářů Amores difíciles (Složité lásky). Dílo Jeho dílo zahajují povídky publikované v časopisech od 1947; knižně vyšly až 1972 ve sbírce Ojos de perro azul (Oči modrého psa). Prvníromán La hojarasca(1955, Spoušť), uvedený mottem ze Sofoklovy Antigony, má osnovu antické tragédie: tři postavy se v tropickém městečku Macondu chystají pohřbít podivínského lékaře proti vůli celé obce. Střídmé vyprávění je komponováno z vnitřních monologů tří postav při čekání na pohřeb. Tuto prvotinu označila kritika za nejvýznamnější kolumbijský román po Víru J. E. Rivery. Úsporným stylem je napsána i nos

Témata, do kterých materiál patří