Tyrolské elegie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ve třetím zpěvu Borovský čte dopis, dozvídá se, že prý kvůli jeho zdraví musí odjet do Brixenu.
Zpěv čtvrtý – Policajti mají naspěch a radí mu, aby si s sebou nebral žádné zbraně, ochraňovat ho budou oni.
V pátém zpěvu mluví o loučení s rodinou. (Matka, žena, sestra, dcerka, / malá Zdenička, / stály okolo mne v tichém pláči / – hořká chvilinka.)
Šestý zpěv – Za dohledu četníků vyráží na cestu. (Trubka břeští, kola hrčí, / jedem k Jihlavy; / vzadu, abysme nic neztratili, / klušou žandarmi.)
Sedmý zpěv – Dál vypráví o cestě a městech, hradech, které cestou potkal. Zároveň si utahuje ze svých „strážců“. (Všude kolomaz a všude / přepřahovali: / kdybyste radš ve Vídni / přepřáhli a namazali!)
V osmém, nejdelším zpěvu vypráví o tom, jak se splašili koně a policajti vyskákali z kočáru, nechybí ani narážka. Do Brixenu přijíždí sám, policajti za ním pěšky. (Ach, ty vládo, převrácená vládo! / Národy na šnůrce vodit chceš, / ale čtyřmi koňmi bez opratí / vládnout nemůžeš.)
Devátý zpěv – Borovský přijel do Brixenu, je vězněn. (Místo mne ten kus papíru vrátili do Čech, mne zde černý dvojhlavý orel drží v klepetech.)