Tyrolské elegie zpracováno
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
kompozice: retrospektivní, 9 zpěvů
jazykové prostředky: spisovný i hovorový jazyk, lidová slovesnost, satira, ironie, sarkasmus, německé a latinské výrazy
veršová výstavba: trochej, každá sloka má 4 verše, pravidelný rým- převážně je užit přerývaný rým (abcb)
řeč vypravěče a postav: ich-forma, převažuje pásmo vypravěče, neznačená přímá řeč, monolog lyrického subjektu
literární druh: lyrika
literární žánr: lyricko-epická satirická skladba s prvky lidové slovesnosti
Tropy a figury: epiteton (heroický tón), archaismy (přeoktrojovat, jest), expresivum (drška), přirovnání (jedem jako mžik), hovorová čeština (jedem), apostrofa (měsíčku)
Karel Havlíček Borovský (1821–1856)
český básník, novinář, ekonom, překladatel a politik
považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky
literárně řazen do realismu, politicky patří do tzv. generace národních buditelů
v 19 letech vstoupil do semináře. Nesnesl přesný režim, dril, výuku v Boha, slepé opakování, viděl
přetvářku, konzervatismus církve, proto odešel.
odjel do Ruska, pracoval jako vychovatel. Zpočátku byl Ruskem nadšený, obdivoval zbožnost a houževnatou práci vědců − vystřízlivěl – viděl zacházení s mužiky, úroveň na venkově, alkohol.
redaktor a zakladatel Národních novin, které dosáhly velké popularity
Havlíček byl vykázán z Prahy a po delší době hledání se i s rodinou usadil v Kutné Hoře zde vydával časopis Slovan. Slovan byl jediným veřejným časopisem proti vládě. Vydávání sám zastavil, aby předešel zákazu.
Psal epigramy- satirická báseň, která má jednu myšlenku, která obvykle na někoho útočí
Za svou novinářskou činnost je v letech 1851−1855 deportován do tyrolského Brixenu v rakouských
Alpách, kde napsal skladby: Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra
během návštěvy rodiny (manželka a dcera) se nejspíš nakazil tuberkulózou. Je mu povolen návrat do Prahy, kde krátce poté umírá na pohřbu Božena Němcová údajně položila na Havlíčkovu rakev trnovou korunu jako symbol mučednictví
poslední fáze národního obrození Tyl, Erben, Mácha, Němcová