Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




vancura-marketa_lazarova

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (52 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Vladislav Vančura

Markéta Lazarová

Román Markéta Lazarová napsal a vydal Vladislav Vančura v roce 1931. Baladický příběh o loupežnících a jejich pronásledování královským vojskem zasadil autor časově neurčitě do středověké minulosti a místně na Boleslavsko, i když také nepříliš určitě. Jedná se o smyšlený příběh bez nějaké konkrétní historické předlohy, který pouze vytváří atraktivní kulisy pro Vančurovu bohatou a pestrou hru s básnickým jazykem v próze a pro vyjádření jeho vlastních myšlenek a názorů na společnost, její svobodu, lásku a život vůbec.

Hlavním tématem knihy je hledání svobodného a volného života a oslava lásky a její nelogičnosti. Pro vyjádření těchto pozitiv jsou zobrazována i negativa a to hlavně kritika maloměšťáctví, které je autorem považováno za nesvobodné. Jako kladné postavy a svobodné postavy tu jsou vyjádřeni loupežníci a naopak královské vojsko a okrádaní měšťané jsou považováni za ty nesvobodné, bez možnosti se sami rozhodovat, protože se musí řídit příkazy krále.

Okrajově se autor dotýká i jiných aktuálních témat – s lehkou ironií kritizuje současnou literaturu („Nepůsobí tato povídka jako mlat u porovnání s rozkošnou složitostí současné literatury?“). Dále touží po míru a poukazuje na nesmyslnost všech válečných konfliktů („Pravíte: buben a já odpovím: svatba!“).

Vančura svým vyprávěním neustále fandí jedné straně (Kozlíkům) a svým způsobem k tomu nutí i čtenáře. Kozlík je pro něj loupeživý rytíř a Lazar jen loupežníkem. Zvýrazněnou úlohu má v příběhu vypravěč, který se již neomezuje na pouhý popis událostí, ale narušuje dějovou linii – klade otázky sobě (a to řečnické otázky), postavám (cituji: „Stojí ti to za to, Markéto?“) i čtenáři (např.:Poznáváte, jak se prosebnice vynáší?), přičemž se koncentruje na problémy rozumové (na rozdíl od citového základu příběhu) a nutí čtenáře k přemýšlení.

Román Vančura věnoval svému příbuznému, básníku Jiřímu Mahenovi.

Poprvé román vyšel v roce 1931 a v roce 1967 na jeho motivy František Vláčil natočil film, který se zařadil k vrcholům české kinematografie.

Obsah:

Kozlík je velmi starý loupežník, který má 8 synů a 9 dcer stejně divokých a krutých jako on. Obývají tvrz Roháček a v okolí přepadají kupce, cestující i celé vesnice. Nedaleko nich žije rodina Lazarova na tvrzi Obořišti. Lazar kdysi také přepadal pocestné, ale bál se králova hněvu, tak toho nechal, zvláště proto, že král do oblasti vyslal své vojsko, aby ukončil loupežnické řádění na obyvatelstvu. Lazar doufal, že se z královy pomsty vykoupí penězi, a zároveň se chtěl usmířit i s Bohem, a tak slíbil dát svoji nejmladší dceru Markétu do jeho rukou – až dospěje měla se stát jeptiškou.

Kozlík se zalekl blížícího se královského vojska a poslal svého syna Mikoláše za Lazarem, aby se proti vojsku spojili. Lazar to však odmítne a nechá dotírajícího a drzého Mikoláše zbít. Zbitý Mikoláš se vrátí ke svému otci, kterého toto Lazarovo chování k poslovi patřičně rozzuří a přikáže Mikoláši pomstít se na Lazarovi a jeho rodině. Mikoláš tedy přepadne Obořiště, vypálí je, nechá svázat všechny jeho obyvatele včetně starého Lazara a unese pro sebe jeho krásnou nejmladší dceru Markétu. Po návratu na Roháček mu starý Kozlík vyčiní, že nepřivedl samotného Lazara, ale jen jeho dceru. Naštvaný Mikoláš pak večer před přihlížejícími čumily Markétu znásilní. Ta je tímto činem velmi otřesena, je jí jasné, že již nebude moci vstoupit do kláštera, a má strach z otcovy reakce, tak se chce nejprve zabít, ale pak se jí Mikoláš zalíbí a postupně se do něj zamiluje.

Témata, do kterých materiál patří