Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Česká próza po roce 1945 s válečnou a historickou tématikou

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (113 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

19. Česká próza po roce 1945 s válečnou a historickou tematikou Tématika 2. světové války se objevuje velmi často a můžeme ji sledovat v několika vlnách: 1.vlna: 1945 - konec 50. let Snaha podat bezprostřední svědectví, soustředění na vyprávění příběhů, na postavy hrdinů. Dominuje epičnost. 2.vlna: 60. léta Větší míra psychologické analýzy, v popředí člověk a jeho vztah k době. Snaha o zobecňování a hledání souvislostí mezi prožitky válečné minulosti a současnosti. Válečná tématika se objevuje i později, ale už není chápána jako další vlna. Např. 70. léta – Sládková (Vlak dětství a naděje), Ota Pavel (vzpomínky na dětství) 1. vlna válečné tematiky Jan Drda Prozaik, dramatik Po r. 1948 měl plno funkcí, podílel se na útlaku, čistkách. Po r. 1968 si napravil pověst, odsoudil okupaci. Je výborný vypravěč, prolíná skutečnost s fantazií; lidový humor – štiplavý i vlídný, shovívavý; optimismus, pohoda; výborný pohádkář. soubor pohádek:České pohádky, např.Dařbuján a Pandrhola Městečko na dlani – psáno za války, úspěšný román. Příběhy smutné, dojemné, bujaré – všeho druhu. Němá barikáda – vyšlo těsně po válce v r. 1946. Za komunistů přeceňována. Kniha povídek o hrdinství prostých lidí za okupace. Většinou zjednodušené, černobílé, náběh ke schematismu. Přesvědčivější je povídkaVyšší princip – z období heydrichiády, i zfilmováno. Julius Fučík Komunistický novinář a kritik. Roku 1943 byl popraven za ilegální činnost. Reportáž psaná na oprátce– psáno ve vězení, sestaveno z motáků, byl asi rok vězněn na Pankráci, pak popraven. Kniha se stala modlou komunistických ideologů, odstranili pasáže, které se jim nehodily k ideologickému působení na mládež. Text tedy nebyl autentický. Pro mládež měl být Fučík vzorem hrdiny a komunisty, budoval se jeho kult. Teprve po r. 1989 byla odhalena původní podoba textu. Vynechané pasáže uvádějí, že postupným udáváním oddaloval svou smrt. Karel Ptáčník Patří ke generaci narozené 1921 – museli na nucené práce. Ročník jedenadvacet – román o nucených pracích v Německu. Dobré je na tom hlavně to, co pochází z jeho deníku, např. válečné zážitky. Další příběhy (např. milostné) už slabší. Adolf Branald Severní nádraží, Lazaretní vlak – obraz posledních dnů války z pražského nádraží (byl zde zaměstnán). Autobiografické prvky, všednost, obyčejní lidé instinktivně vystupují proti fašismu. Oficiální kritika mu vytýkala bezideovost a nepochopení role komunistů a SSSR. Vizita – román ze současnosti, podle něj filmy – Pozor vizita, Sestřičky (80. léta, Kachyňa) Jiří Weil (viz u meziválečné levicově orientované prózy – působil v té době také jako překladatel v Moskvě, znal tedy poměry v SSSR, jako první u nás je umělecky ztvárnil v románuMoskva – hranice – stalinskou diktaturu, procesy apod., vyšlo 1937; další románDřevěná lžíce – o táboře, v němž drženi nepřátelé komunistického režimu, vyšel 1977 v samizdatu.) Po válce - Život s hvězdou – psychologický a autobiografický román o izolaci a degradaci člověka. Židovský bývalý úředníček Roubíček čeká na povolání do transportu. Průměrný člověk, osamělý, bázlivý, snivý. Vyprávění plyne jako osobní výpověď (ich-forma) – tichá samomluva, vnitřní monolog, popř. mluví k zemřelé lásce, kocourovi (působí směšně). Nejsou zde děsivé scény, ale hrůza jde z toho, jak dennodenně jakoby samozřejmě funguje fašistická zvůle a násilí. V závěru je osobní vzpoura, rozhodne se (stejně jako autor) nenastoupit do transportu, odchází do ilegality - nepatetické, nehrdinský hrdina. Oficiální kritika odsoudila – neodpovídá ideologickým požadavkům, neuvědomělé. Jiří Mucha Syn Alfonse Muchy, manželka Vítězslava Kaprálová Publicista, za války zpravodaj BBC, letec v Anglii, v 50. letech zatčen a 6 let vězněn. V 60. letech píše autobiografické prózy o zážitcích politického vězně, za normalizace opět umlčen. Po válce píše romány a knihy reportáží o zážitcích vojáků na západní frontě a o jejich pocitech po návratu domů (hodně autobiografické): Válka pokračuje – vojáci jsou po návratu domů zklamáni poměry a opět odchází, ale tentokrát ilegálně – na Západ. V období 1948-pol. 50. let se kromě válečné tématiky rozvíjí tzv.budovatelský román. Témata: združstevňování vesnice, osídlování pohraničí, budování soc. průmyslu, boj s třídním nepřítelem atd. Např. Řezáč – rományNástup, Bitva (osídlování pohraničí) Zdeněk Pluhař – románOpustíš-li mne (verš převzal od Dyka) - o odsouzení emigrace r. 1948 Jan Otčenášek – částečně naboural schematismus, románObčan Brych – postava kolísavého intelektuála, který se rozhoduje, zda má po únorovém převratu emigrovat či ne. 2. vlna válečné tematiky Jan Otčenášek Je dobrý vypravěč a psycholog. Romeo, Julie a tma – baladická milostná novela z období heydrichiády, shakespearovský námět tragické lásky. Student Pavel a židovská dívka Ester se náhodně setkají. Ester utekla před transportem a Pavel ji ukrývá. Velká láska se však odehrává v atmosféře strachu. Ester je strachem donucena opustit úkryt. Ve chvíli, kdy vyběhne z domu, je zastřelena. Když v ráji pršelo – současný příběh o ztracených iluzích mladého páru na šumavské samotě. Psal filmové scénáře: Byl jednou jeden dům, Milenci v roce jedna, Lásky mezi kapkami deště Norbert Frýd Židovský původ, vlastní zážitky z koncentračních táborů. Krabice živých – silně autobiografické, význam názvu je kartotéka vězňů v koncentráku nebo uzavřený prostor utrpení v koncentráku, ale odvážnými činy vězňů se může otevřít. Hlavní postava vězeňský písař, který má na starosti kartotéku. Zpočátku bázlivý, uzavřený, postupně se mění v odvážného. Manipulací v kartotéce zachrání řadu vězňů před smrtí. Nejsou zde drastické scény, tragika je v pocitech, osudech lidí. Vyprávěno střízlivě, bez patosu. Má charakter varovného mementa. Edvard Valenta Dlouho opomíjený a přehlížený autor. Jdi za zeleným světlem – autobiografický román Příběh spisovatele Karla Šimona, který za okupace odchází z Prahy na venkov (důvodem je osobní živ. krize, ne válka). Dochází k proměně pochybovačného, bojácného introverta, intelektuála v mravně

Témata, do kterých materiál patří