Česká próza po roce 1945 s válečnou a historickou tématikou

19. Česká próza po roce 1945 s válečnou a historickou tematikou

Tématika 2. světové války se objevuje velmi často a můžeme ji sledovat v několika vlnách:

1.vlna: 1945 - konec 50. let

Snaha podat bezprostřední svědectví, soustředění na vyprávění příběhů, na postavy hrdinů. Dominuje epičnost.

2.vlna: 60. léta

Větší míra psychologické analýzy, v popředí člověk a jeho vztah k době. Snaha o zobecňování a hledání souvislostí mezi prožitky válečné minulosti a současnosti.

Válečná tématika se objevuje i později, ale už není chápána jako další vlna.

Např. 70. léta – Sládková (Vlak dětství a naděje), Ota Pavel (vzpomínky na dětství)

1. vlna válečné tematiky

Jan Drda

Prozaik, dramatik

Po r. 1948 měl plno funkcí, podílel se na útlaku, čistkách. Po r. 1968 si napravil pověst, odsoudil okupaci. Je výborný vypravěč, prolíná skutečnost s fantazií; lidový humor – štiplavý i vlídný, shovívavý; optimismus, pohoda; výborný pohádkář.

soubor pohádek: České pohádky, např.Dařbuján a Pandrhola

Městečko na dlani – psáno za války, úspěšný román. Příběhy smutné, dojemné, bujaré – všeho druhu.

Němá barikáda – vyšlo těsně po válce v r. 1946. Za komunistů přeceňována. Kniha povídek o hrdinství prostých lidí za okupace. Většinou zjednodušené, černobílé, náběh ke schematismu. Přesvědčivější je povídka Vyšší princip – z období heydrichiády, i zfilmováno.

Julius Fučík

Komunistický novinář a kritik. Roku 1943 byl popraven za ilegální činnost.

Reportáž psaná na oprátce – psáno ve vězení, sestaveno z motáků, byl asi rok vězněn na Pankráci, pak popraven. Kniha se stala modlou komunistických ideologů, odstranili pasáže, které se jim nehodily k ideologickému působení na mládež. Text tedy nebyl autentický. Pro mládež měl být Fučík vzorem hrdiny a komunisty, budoval se jeho kult. Teprve po r. 1989 byla odhalena původní podoba textu. Vynechané pasáže uvádějí, že postupným udáváním oddaloval svou smrt.

Karel Ptáčník

Patří ke generaci narozené 1921 – museli na nucené práce.

Ročník jedenadvacet – román o nucených pracích v Německu. Dobré je na tom hlavně to, co pochází z jeho deníku, např. válečné zážitky. Další příběhy (např. milostné) už slabší.

Adolf Branald

Severní nádraží, Lazaretní vlak – obraz posledních dnů války z pražského nádraží (byl zde zaměstnán). Autobiografické prvky, všednost, obyčejní lidé instinktivně vystupují proti fašismu. Oficiální kritika mu vytýkala bezideovost a nepochopení role komunistů a SSSR.

Vizita – román ze současnosti, podle něj filmy – Pozor vizita, Sestřičky (80. léta, Kachyňa)

Jiří Weil

(viz u meziválečné levicově orientované prózy – působil v té době také jako překladatel v Moskvě, znal tedy poměry v SSSR, jako první u nás je umělecky ztvárnil v románu Moskva – hranice – stalinskou diktaturu, procesy apod., vyšlo 1937; další román Dřevěná lžíce – o táboře, v němž drženi nepřátelé komunistického režimu, vyšel 1977 v samizdatu.)