Česká próza po roce 1945 s válečnou a historickou tématikou

Příběh kriminálního rady – dobrá detektivka; syn policejního rady je zároveň vrah.

Obraz Martina Blaskovitze – válečná tématika, problém viny a trestu

Vévodkyně a kuchařka – postmoderní historický román

Ladislav Grosman

Obchod na korze – román; dle něj vynikající film - Kádár a Klos 1965, získal 1966 Oscara, hlavní role J. Króner.

Vynikající psychologická studie člověka, který je svědkem tragického osudu Židů na Slovensku za války. Chudý truhlář Tono dostane od svého švagra (funkcionáře Hlinkovy strany) arizační dekret - má se stát arizátorem, přebrat majetek židovské ženy (je to obchod s galantérií). Dobrácký Tono nedokáže vysvětlit nechápající staré ženě skutečný stav věcí ani ji neumí zachránit před transportem, nakonec narůstající výčitky svědomí neunese.

Ladislav Mňačko

Řadí se do české i slovenské literatury, slovenský autor, židovský původ. Autor odvážných próz, novinář. Velkou část života strávil v emigraci. Za normalizace zakázán, vychází v exilu a v samizdatu. Píše nekomplikovaně realisticky.

Smrt si říká Engelchen – partyzánská tématika, ale z té druhé člověčí stránky. Odvážné svědectví, vyvrací mýty o SNP- slovenském národním povstání. (Engelchen-jméno vraha)

Jak chutná moc – novela ze zákulisního života komunistických pohlavárů 50.let; on sám byl reformní komunista.

Arnošt Lustig (1926-2011)

Jeden z nejvýznamnějších českých autorů próz s židovskou tematikou. Židovský původ, narozen v Praze, za války několik koncentračních táborů, 1942-45 vězněn v Terezíně, Buchenwaldu a v Osvětimi, odtud několik týdnů před koncem války uprchl z tzv. pochodu smrti a až do osvobození se skrýval. Zúčastnil se bojů na barikádách v Praze. Po válce studoval na VŠ a stal se novinářem, později scénáristou. Po srpnu 1968 emigroval, od r. 1970 žil v USA, tam působil jako profesor literatury na washingtonské univerzitě.

Celé dílo je poznamenáno zážitky z koncentráků a zkušenostmi Židů za nacismu (i když se pokoušel svůj tematický rámec rozšířit). Zpracovává tematiku holokaustu (genocidy) židovského obyvatelstva za druhé světové války a zároveň se vyhýbá dobovým schématům ve vylíčení minulosti i současnosti, bourá stereotypy budovatelské prózy. Zachycuje mezní životní situace, nejsilnější jsou chvíle, kdy se v příběhu zdánlivě nic neděje a přitom se rozhoduje o životě a smrti. Jsou to psychicky vyhrocené momenty podvědomého strachu, napětí. Navíc to vypráví nevzrušeně, všedně, obyčejně – tento paradox způsobuje ještě větší působivost.

50.léta - soubory povídek, autobiografické, některé zfilmovány

Noc a naděje, Démanty noci – Zaměřuje se na osudy hlavně dětí, dospívajících a starých lidí (ti to nejhůře nesou, jsou nejvíce, nejsnáze zranitelní) v transportech smrti a koncentračních táborech. Málo vnějšího děje, napětí, dramatičnost v nitru postav.