Česká próza po roce 1945 s válečnou a historickou tématikou

Jazyk: kultivovaný, i když hovorový a místy vhodně i nespisovný – obecná čeština, slang, domácké výrazy, ale i lyrické a poetické výrazy (ne oslnivé metafory, spíš jemně, přirozeně působící adjektiva a přirovnání).

Výborné filmové adaptace – režisér Karel Kachyňa – Zlatí úhoři 1979 (Menšík), Smrt krásných srnců 1986 (Heřmánek, dle několika povídek souboru)

Věra Sládková

Románová trilogie – Malý muž a velká žena (podle toho zdařilý seriál – Vlak dětství a naděje – Kachyňa)

Zachycena předmnichovská doba a okupace z pohledu děvčátka dospívajícího v ženu. S groteskní nadsázkou.

Historická próza

Zpočátku (do 60.let) – rozsáhlé romány, cykly, kroniky. Vykreslují celé období. V historii se hledá klíč k pochopení současnosti.

Později (asi od 60.let) jsou v popředí historické romány životopisné a různá pojetí dějin a člověka v dějinách.

Miloš Václav Kratochvíl

Většinou si všímá vztahu výjimečných individualit k dobové realitě. Čtenářsky oblíbený, dobrý autor, i když někdy kritizován pro marxistické pojetí.

Král obléká halenu – o Václavu IV.

Mistr Jan

Život Jana Amose

Evropa tančila valčík, Evropa v zákopech – zachycena atmosféra 1. světové války

Vladimír Neff

Jeho romány jsou rozsáhlé ságy, hlavní důraz je na stránce fabulační, kompoziční i na psychologii postav. Čtenářsky oblíbený.

50.-60.léta - Sňatky z rozumu – pentalogie. Sleduje vzestup a pád české podnikatelské vrstvy – rody Bornů a Nedobylů – od pol.19.st. do skoro pol.20.st. Nejlepší jsou první tři díly.

70.léta – trilogie z doby rudolfínské a z třicetileté války:

Královny nemají nohy, Prsten Borgiů, Krásná čarodějka – pseudohistorická parodie, plné ironie, humoru, krkolomné zápletky vede až k absurditě. Dobrodružné příhody rytíře Petra z Kukaně, syna alchymisty, zastánce pravdy a spravedlnosti.

Václav Kaplický

Kladivo na čarodějnice – vrcholný román, vyšlo v 60.letech, o inkvizičních procesech 17.st.

Obecně o zvůli, zneužití moci, což u nás v době velkého zájmu o politické procesy 50. let padlo na úrodnou půdu. Odpustili jsme i slabší charakteristiku postav a popisnost. Popularitu zvýšil i film (Otakar Vávra, 1969).

Obsah: Na počátku banální věc – zcizení hostie. Rozhořely se čarodějnické procesy, obětí se stal i děkan Lautner, který se odvážil proti tomu vystoupit. Přitom ten hon na čarodějnice nevyvolávalo náboženské zanícení, ale vidina hmotného zisku. Oběťmi se záhy stávají lidé majetnější, neboť inkvizitor měl podíl na konfiskacích.

Lze chápat jako podobenství o vykonstruovaných procesech. Zaměřeno na mechanismus procesů. Sledovaly jediné – naprosto zlomit vyšetřovaného, ten se pak přizná k jakékoli absurditě a spolupracuje se svými vězniteli (před soudem odříkává, co ho naučili). Ukazuje se i lhostejnost a zbabělost těch, kteří mohli tomu řádění zabránit – neučinili tak z obavy, že by sami byli obviněni. Vyznívá z toho drtivá bezvýchodnost.