Větná skladba

Přívlastek neshodný (Pkn) se neshoduje se členem řídícím, skloňuje se pouze řídící podstatné jméno (1. pád - cesta údolím., 7. pád - cestou údolím).

Příklady: vůně šeříků, pohled z okna, návrat domů, touha vrátit se. Bývá za podstatným jménem.Přívlastek několikanásobný: bílé, modré a červené květy.

Přívlastek postupně rozvíjející: moje druhá nejoblíbenější knížka.

Přívlastek volný můžeme vynechat, aniž by se změnil smysl věty; oddělujeme jej čárkami: Zahrada, obehnaná plotem, nádherně kvetla.

Přívlastek těsný nelze vynechat, aniž by se změnil smysl věty; neoddělujeme jej čárkami: Žáci přihlášení do soutěže se sejdou před vchodem.

strana 3

PŘÍSTAVEK pojmenovává jinými slovy tutéž skutečnost jako větný člen, k němuž je připojen = přistaven. Tento rozvíjející větný člen je souřadně spojen s jiným členem věty na základě vztahu přistavování:

Psychologie, věda o psychice člověka, mě zajímá.

Je volně připojen za podstatné jméno, někdy pomocí spojek neboli, čili, aneb, např. Dášenka čili Život štěněte. Popř. je uvozen výrazy a to, totiž, tj.

V řeči je oddělen pauzami, v písmu čárkami nebo pomlčkami.

Naproti tomu jsou několikanásobné větné členy připojeny vztahem přiřazování. Členy mají ve větě stejnou platnost, každý člen označuje jinou skutečnost: V kině jsem viděl Zbyňka, Milana a Patrika. V rámci přiřazování pak rozeznáváme významové poměry: slučovací, stupňovací atd.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (PU) vyjadřuje okolnosti a vztahy, kterými blíže určuje význam řídícího členu. Závisí na slovese (kráčel pomalu), přídavnému jménu (kráčející pomalu) nebo příslovci (velmi pomalu).

Druhy příslovečných určení: - místa (PUM) - kde, odkud, kudy, kam? Odjel do Prahy.- času (PUČ) - kdy, odkdy, jak dlouho? Udělá to zítra.- způsobu (PUZ) - jak, jakým způsobem? Učí se svědomitě.- míry (PU mí) - jak moc, kolik, o kolik? Příliš dlouze.- příčiny (PU př.) - proč, z jaké příčiny? Pro neznalost neobstál.- účelu (PU úč.) - proč, za jakým účelem? Hrál pro potěšení.- podmínky (PU pod.) - kdy, za jaké podmínky? Při vší ochotě se to podařilo.- přípustky (PU pří.) - přes jakou skutečnost? Přes velké potíže to dokončil.

Pro zajímavost méně obvyklé druhy příslovečných určení:- prostředku: Jel autem.- původu: Vyrábět ze dřeva. - původce děje: Byl ujištěn přítelem. - ve větách s trpným rodem - výsledku děje: Proměnil se v havrana.

DOPLNĚK (D) závisí současně na podstatném jménu a slovese. Často následuje po slovesech smyslového vnímání (vidět, slyšet). Může být vyjádřen: příd. jménem (Sestra dorazila utrmácená.), podstatným jménem - často v 7. pádě (Vyučil se zedníkem. Komenský se proslavil jako (coby) pedagog.), zájmenem (Přišel sám.), číslovkou (Skončil druhý. Do cíle doběhl jako první.), infinitivem (Viděl sýkorku poletovat.), přechodníkem (Koukali smějíce se.).