Vilém a Alois Mrštíkové - Maryša

• 19. století rok 1894, v Čechách (skoro 50 let po národním obrození (v době vydání díla))

• V poslední třetině století se snaží čeští politici o zrovnoprávnění českých zemí v Rakousku-Uhersku

• Stále převládá nenávist mezi Němci a Čechy

• V 80. letech čeština částečně zrovnoprávněna à více neshod v komunikaci s německým národem

• Vznikají divadla - Prozatímní (1862) - předchůdce divadla Národního à otevřeno roku 1881 à ve stejném roce požár à znovuotevřeno 1883

• Rozvoj v oblasti školství àrozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity (1862),

• Vzniká Česká akademie věd (1890)

• České země pokládány za hospodářsky vůbec nejvýkonnější část monarchie ß více industrializované

• Mezi nejrozvinutější odvětví patřily např. cukrovary, pivovary či strojírny

• Výstavba železniční sítě

• Rozvedení elektřiny do českých měst.

• Rozvíjení národních domů, muzeí, galerií à čeští obyvatelé nabývají na sebevědomí

• U národních budov často monumentální novorenesanční styl

• Autoři doby:

  • Zikmund Winter (Mistr Kampanus) - historická próza

  • Karel Václav Rais (Výminkáři), Tereza Nováková (Děti čistého živého) - romány vesnického prostředí

  • Gabriela Preissová (Gazdina roba), Ladislav Stroupežnický (Naši furianti; Zvíkovský rarášek; Paní mincmistrová) a Mrštíkové – realistické hry

• Architektura

  • Národní divadlo

    • Josef Zítek, po požáru Josef Schulz - architekti

    • Mikoláš Aleš - malba stropu

    • František Ženíšek a Vojtěch Hynais – opona

    • Josef Václav Myslbek – sochařská výzdoba (busta Bedřicha Smetana)

    • =generace umělců národního divadla

    • Novodobá rekonstrukce od 70. let 20. století – Nová scéna

• Převládá realistické drama = objektivní zachycení reality bez idealizace

  • 2. polovina 19. století

  • Znaky: Obyčejní lidé, většinou na venkově, autorova současnost, kritika společenských nedostatků a problémů, hovorový jazyk, nářečí, archaismy

  • Témata: Postavení ženy v tehdejší společnosti, předsudky; partnerské, generační a sociální rozdíly

  • Představitelé: Ladislav Stroupežnický, Gabriela Preissová, Mrštíkové

• Malířství

  • Karel Turkyně (realistické ztvárňování přírody (Sova pálená) a osob (Portrét kováře Jircha)

  • Viktor Barvitius

  • Soběslav Pinkas (karikatury)

• Sochařství

  • Josef Václav Myslbek (impresionismus) – České dějiny (Libuše, Šárka); Sv. Václav a Karel Hynek Mácha

• Hudba

  • Antonín Dvořák – lidové motivy (Slovanské tance, Novosvětská symfonie)

  • Leoš Janáček – realistické opery (Její pastorkyňa)

Alois Mrštík

• Starší bratr Viléma

• Narozen v Jimramově, 14.10. 1861

• Vystudoval reálnou školu (přírodovědní obory a živé jazyky) a učitelský ústav v Brně

• Pracoval jako správce školy, kde žil se svou manželkou Marií

• Přispíval do časopisu Vesna, Národních novin, Zlaté Prahy, Národních listů,…

• Nejznámější dílo – román „Rok na vsi“ a drama Maryša (společně s jeho bratrem)

• Žil v Divákách u Hustopečů od roku 1889 (zde tvořil všechna svá díla)

• Další díla: Dobré Duše, Hore Váhom, Nit stříbrná (soubory povídek); Bavlnkovy ženy (soubor vytvořený společně s bratrem)