Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vrstvy národního jazyka a možnosti jejich využití v uměleckém textu

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (41 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Vrstvy národního jazyka a možnosti jejich využití v uměleckém textu Český národní jazyk a jeho útvary Spisovná čeština je útvar celonárodní. Užívá se v projevech veřejných, písemných i mluvených. Spisovný jazyk musí být jednotný na celém území a co nejvíce ustálený. Zároveň musí být jeho prostředky přizpůsobeny požadavkům a podmínkám různých stylů. Spisovná a nespisovná čeština se často prolínají. Největším útvarem nespisovné češtiny je obecná čeština, která se vyvinula na základě nářečí středočeského a postupně rozšířila po celé zemi. Územně jsou odlišena nářečí, profesně a zájmově slangy a argot. Spisovná slovní zásoba Slova slohově neutrální (nezabarvená) Je to většina slovní zásoby:matka, dům, malý, já, jedna, psát, a atd. Slova slohově zabarvená Hovorová – užívají se zejména v neoficiálních spisovných projevech mluvených i psaných – např.pololetky, koukat, prima, lapálie. Knižní – užívají se hlavně ve slavnostních projevech (mluvených i psaných), v odborné literatuře, v úřední korespondenci, v umělecké literatuře – např.odvětit, dlít, arci, dle, být s podivem. Básnická (poetismy) – užívají se zejména v umělecké literatuře, více jich užívala literatura 19. Století, v dnešní době je to méně často – např.luna, vesna, růžný, čárný, modrojas, sladkobolno. Odborná (odborné názvy, termíny) – jsou to slova a sousloví, která se užívají zejména v útvarech stylu odborného a administrativního – např.bit, časování, destilace. Nespisovná slovní zásoba Slova z obecné češtiny se vyskytují zejména v soukromých mluvených projevech – např.flaška, fajnovej, extra, švindlovat. Nářeční slova jsou omezena na konkrétní místní nářečí – např. mlejn / mlén / mlyn = mlýn. Slangová slova jsou ta, která užívají v neoficiálních projevech příslušníci některého povolání nebo členové zájmových skupin – např.koule (= pětka) – studentský slang,bažant (= nováček) – vojenský slang,prkýnka (= lyže) – sportovní slang. Argotická slova se vyskytují v projevech lidí na okraji společnosti a slouží především k utajení obsahu sdělení před nezasvěcenými osobami – např.stříkačka (= revolver),šlehnout si(= píchnout si drogu). Slang a argot někdy bývají označovány jako sociolekty Další zajímavosti slovní zásoby Dobově nebo citově zabarvená slova Užívají se zejména v umělecké literatuře. Nemůžeme zde vést přísnou hranici mezi útvary spisovnými a nespisovnými. Historismy (slova historická) pojmenovávají zaniklou skutečnost – např.gladiátor, sudlice, vozová hradba. Zastaralá slova jsou ta, kterých se přestalo užívat v současném jazyce, protože byla nahrazena jinými – např.silozpyt (= fyzika),hrubě (= velmi),lučba (= chemie). Archaismy jsou slova historická nebo zastaralá, která se užívají v umělecké literatuře pro přiblížení doby děje. Neologismy jsou slova nově utvořená nebo nově přejatá – např.lunochod, loučenec, loučenka. Expresivní slova jsou slova citově zabarvená, která mají za úkol nejen pojmenovávat, ale vyjadřovat i kladný nebo záporný vztah autora k označované skutečnosti – např. holčinka, hajat, mamička, babizna, chlastat. Silná expresivní slova se záporným nábojem jsouvulgarismy; užívají se při nespolečenském vyjadřování Obrazná pojmenováníjsou zvláštním druhem využívání slovní zásoby zejména v umělecké literatuře. Slova mnohoznačná a jednoznačná Většina českých slov má několik významů. Často užíváme slov v přenesených významech (např. hlava, koruna, jazyk, oko). Jednovýznamová slova se vyskytují jen v malé míře; jsou to vlastní jména (Praha, Sněžka), zvukomalebná citoslovce a od nich odvozená slovesa (cink – cinknout) a některé odborné názvy (tečna, sloveso, vodík) Synonyma Synonyma jsou slova nebo slovní spojení, která pojmenovávají jeden a týž předmět nebo jev. Někdy mají význam úplně stejný (mluvnice – gramatika), jindy jen podobný (hrdý – pyšný). V určitých situacích se dají vzájemně zaměňovat. Antonyma(opozita, slova protikladná) Antonyma jsou slova nebo slovní spojení, která označují skutečnosti stejného druhu, ale mají protikladný význam – např.prodat – koupit, velký – malý. Homonyma Homonyma jsou slova, která mají stejnou podobu – písemnou nebo mluvenou, avšak jejich významy se liší. Mají buď různý původ, nebo sice stejný původ, ale dnes již společný základní význam nedokážeme rozpoznat – např.žít: žít trávu, žít klidně; vinný: vinný ocet, vinný člověk. Výrazy automatizované Výrazy automatizované jsou takový slova a slovní spojení, která častým užíváním v určitých situacích ve stál

Témata, do kterých materiál patří