Vrstvy národního jazyka a možnosti jejich využití v uměleckém textu

Vrstvy národního jazyka a možnosti jejich využití v uměleckém textu

Český národní jazyk a jeho útvary

Spisovná čeština je útvar celonárodní. Užívá se v projevech veřejných, písemných i mluvených. Spisovný jazyk musí být jednotný na celém území a co nejvíce ustálený. Zároveň musí být jeho prostředky přizpůsobeny požadavkům a podmínkám různých stylů. Spisovná a nespisovná čeština se často prolínají. Největším útvarem nespisovné češtiny je obecná čeština, která se vyvinula na základě nářečí středočeského a postupně rozšířila po celé zemi. Územně jsou odlišena nářečí, profesně a zájmově slangy a argot.

Spisovná slovní zásoba

1. Slova slohově neutrální (nezabarvená)

Je to většina slovní zásoby: matka, dům, malý, já, jedna, psát, a atd.

1. Slova slohově zabarvená

1. Hovorová – užívají se zejména v neoficiálních spisovných projevech mluvených i psaných – např. pololetky, koukat, prima, lapálie.

2. Knižní – užívají se hlavně ve slavnostních projevech (mluvených i psaných), v odborné literatuře, v úřední korespondenci, v umělecké literatuře – např. odvětit, dlít, arci, dle, být s podivem.

3. Básnická (poetismy) – užívají se zejména v umělecké literatuře, více jich užívala literatura 19. Století, v dnešní době je to méně často – např. luna, vesna, růžný, čárný, modrojas, sladkobolno.

4. Odborná (odborné názvy, termíny) – jsou to slova a sousloví, která se užívají zejména v útvarech stylu odborného a administrativního – např. bit, časování, destilace.

Nespisovná slovní zásoba

1. Slova z obecné češtiny se vyskytují zejména v soukromých mluvených projevech – např. flaška, fajnovej, extra, švindlovat.

2. Nářeční slova jsou omezena na konkrétní místní nářečí – např. mlejn / mlén / mlyn = mlýn.

3. Slangová slova jsou ta, která užívají v neoficiálních projevech příslušníci některého povolání nebo členové zájmových skupin – např. koule (= pětka) – studentský slang, bažant (= nováček) – vojenský slang, prkýnka (= lyže) – sportovní slang.

4. Argotická slova se vyskytují v projevech lidí na okraji společnosti a slouží především k utajení obsahu sdělení před nezasvěcenými osobami – např. stříkačka (= revolver), šlehnout si (= píchnout si drogu).

Slang a argot někdy bývají označovány jako sociolekty

Další zajímavosti slovní zásoby

1. Dobově nebo citově zabarvená slova

Užívají se zejména v umělecké literatuře. Nemůžeme zde vést přísnou hranici mezi útvary spisovnými a nespisovnými.

1. Historismy (slova historická) pojmenovávají zaniklou skutečnost – např. gladiátor, sudlice, vozová hradba.

2. Zastaralá slova jsou ta, kterých se přestalo užívat v současném jazyce, protože byla nahrazena jinými – např. silozpyt (= fyzika), hrubě (= velmi), lučba (= chemie).

3. Archaismy jsou slova historická nebo zastaralá, která se užívají v umělecké literatuře pro přiblížení doby děje.

4. Neologismy jsou slova nově utvořená nebo nově přejatá – např. lunochod, loučenec, loučenka.

5. Expresivní slova jsou slova citově zabarvená, která mají za úkol nejen pojmenovávat, ale vyjadřovat i kladný nebo záporný vztah autora k označované skutečnosti – např. holčinka, hajat, mamička, babizna, chlastat. Silná expresivní slova se záporným nábojem jsou vulgarismy; užívají se při nespolečenském vyjadřování