Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




wilde-slavik_a_ruze

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (55 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Oscar Wilde - (Šťastný princ a jiné pohádky) Slavík a růže Šťastný princ a jiné pohádky vychází v roce 1888 a skládá se z pěti próz:Šťastný princ,Slavík a růže, Sobeckýobr,Oddaný přítel a Jedinečná raketa. Mají jednoduchý a náznakovitý děj.Vyznačují se velkou dávkou fantazie a romantičnosti, vytříbeným průzračným stylem a důrazem na melodii jazyka.Náměty jsou na první pohled prosté, jednoduché až naivní, jsou založeny na symbolech a alegorii. Různými postupy rozvíjí základní otázky o umění, citech i společnosti. V díle se inspiroval Hansem Christianem Andersenem, rozvíjí jeho motivy. Pohádky Oscara Wilda patří mezi literární klasiku a klenoty světové literatury. Charakteristika postav: Student –mladý, vzdělaní, sečtělý, plný iluzí o lásce, zamilovaný Slavík –dobromyslný, laskavý, obětavý Dcera profesora –lhostejná ke studentovi, nevděčná Obsah: Mladý student přišel od své milované nešťastný. Na druhý den má být u prince ples a ona mu řekla, že s ním bude tancovat pouze tehdy, pokud jí přinese červenou růži. Avšak v jeho zahradě žádná taková není. A tak sklonil tvář do dlaní, ulehl do trávy a začal plakat. V hnízdě na cesmínovém dubu ho slyšel slavík, vzlétl skrze listí a zvědavě čekal, co bude dál. Student litoval, na jakých to maličkostech závisí štěstí. Pronikl do záhad filosofie a pochopil i to, co psali moudří lidé a teď ztroskotá na tom, že nemá červenou růži. Slavíkovo srdce pookřálo. Vždyť každou noc co noc vypráví hvězdám o pravé lásce, o opravdovém milenci, kterého nikdy nepoznal, a teprve teď ho vidí. Mladík čím dál víc ztrácel iluze o přenádherném tanci se svou milovanou. Slavíkovi se zželelo mladého studenta, rozhodl se mu pomoci. Vydá se k růžovému keři a prosí ho o červenou růži. Na oplátku nabízí, že mu zazpívá svou nejlíbeznější píseň. Ale keř jen zavrtěl hlavou. Má jen růže bílé. Poslal tedy slavika za svým bratrem, který obrůstá staré sluneční hodiny. Zaletěl k němu a poprosil ho, zda-li mu dá červenou růži. Ale opět zavtěl hlavou. Má jen žluté růže. I tentokrát byl poslán za bratrem, který rostl pod studentovým oknem. Ale i tento keř zavrtěl hlavou. Míval červené růže, ale zima mu zmrazila všechny cévy, mráz spálil poupata, bouře polámala větve. Slavík zesmutněl. Copak není jediná možnost, jak získat červenou růži? Dozví se, že přesto existuje způsob jak červenou růži získat. Musí keři zpívat celou noc s trnem v srdci, pak se stane Slavíkova krev krví keře. Slavík si nejprve pomyslí, že smrt je příliš vysoká cena za jedinou květinu. Vzpomíná, jak je krásné sedět v zelném háji a pozorovat Slunce a jak líbezná je vůně. Nakonec ale dojde k závěru, že láska je víc než život a lidské srdce je důležitější než srdce ptáka. Letí za mladým studentem a sdělí mu, že dostane svou červenou růži. Za měsíčního světla ji stvoří z hudby a zbarví svou krví. Žádá od něj pouze to, aby byl věrným milencem, neboť láska je moudřejší než filosofie. Student ho příliš nechápe, protože znal jenom to, co je psáno v knihách. Dub mu ale porozumí. Slavíka si velmi oblíbil. Prosí ho, aby mu naposledy zazpíval, a pták mu vyhoví. Student si pomyslí, že se jedná o sobecké umění bez pravé upřímnosti. Uloží se ke spánku a myslí na svoji lásku. Slavík zpívá celou noc s hrudí opřenou o trn, nejprve o zrození lásky v srdci chlapce a dívky. Na nejvyšší větévce vyrostla krásná bledá růže. Keř na něj zavolá, aby se k trnu více přitiskl, jinak přijde den a růže nebude hotova. Teď se ozývá píseň o zrození vášně v srdci muže a dívky. Keř opakuje svoji žádost a trn nyní pronikne srdcem. Slavíkem otřásá hořká bolest a zpívá o lásce, která nezemře ani v hrobě. Nádherná nachová růže je stvořena, ale Slavík si ji již neprohlédne, protože padne mrtvý k zemi s trnem v srdci. Druhého dne otevře student okno a zaraduje se z krásné červené růže. Utrhne ji a vydá se k domu, kde bydlí dívka jeho snů. Když jí však nabízí nekrásnější rudý květ, namítne, že se jí nehodí k šatům. Synovec komořího jí navíc poslal pravé klenoty a každý přece ví, že klenoty jsou cennější než květiny. Student je velmi rozčarován dívčinou lhostejností a nevděčností. Hodí růži na zem do kaluže a začne se domnívat, že je láska neskutečná hloupost. Rozhodne se, že se vrátí ke svým knihám a bude studovat filosofii a metafyziku. Hlavní myšlenka díla: Pohádky Oscara Wildea jsou jedinečné a neopakovatelné. Nejsou to vůbec pohádky ve vlastním slova smyslu a malým dětem bych je rozhodně nedoporučila. Skrývají v sobě ovšem jisté poučení nebo radu a tvrdou realitu všedního života. Takže na druhou stranu by si je asi měl přečíst každý. Na Slavíkovi a růži je vidět, kolik hezkých věcí se ztratí kvůli marnivosti druhých. Slavík obětoval svůj život kvůli studentovi, kvůli jeho štěstí. Kdyby počkal chvíli déle se svým rozhodnutím, nemusel by zemřít. Jeho oběť tedy vyjde nazmar, protože dívka dá přednost bohatství a zlatu. Umělecké a kompoziční prostředky: Kniha je psaná spisovným jazykem, který je moderní a čtivý. Wilde překvapuje čtenáře svou originalitou a příběhem. Dílo připomíná bajku, kde zvířata a rostliny mluví a mají své názory. Taky se zde skrývají jinotajné myšlenky, názory na svět, ponaučení a skrytá moudrost. Převažuje zde spousta metafor a personifikací. Je psáno v er formě. Náměty vychází z lidové slovesnosti a Andersenových pohádek, ke kterým má díky příběhům i stylu vyprávění asi nejblíže. Přesto přese všechno se zde uplatňuje především autorova fantazie. Teoretický rozbor: přímá řeč –„Podívej se, podívej!“ zvolal keř. metafora – přenesení pojmenování na základě podobnosti –pozorovat Slunce v jeho kočáru ze zlata a lunu v jejím kočáru z perel –pukne srdce – proplul houštím přirovnání –růže bílé, jako mořská pěna,bělejšínež sníh na horách – růže žluté, jako vlasy mořské panny, co sedí na jantarovém trůně,žlutější než narcis, co kvete na louce –jeho hlas zněl jako zurčení vody gradace – stupňování významu (viz. předchozí tučně) personifikace – zosobnění, zvířata mají lidské vlastnosti (mluví) –keř pověděl sametovým hlasem, ještěřička se rozesmála citov

Témata, do kterých materiál patří