woolfova-pani_dallowayova

Umělecké a kompoziční prostředky:

Využívání různých symbolů: Neustále připomínané a všemi postavami románu vnímané obíjení Big Benu připomíná ubíhající hodiny života; pomocí květin zase dokresluje povahové rysy postav, společensky je zařazuje a hodnotí. (Názorné je to například na Sallyiném přístupu ke květinám – stříhá jim jen květy, které nechává plout na hladině mísy s vodou. To výstižně charakterizuje Sallyinu lehkovážnost a živelnost. Nebo růže v Clarissině pokoji mají cenu zlatých šperků a vyjadřují, co Clarissa získala svým sňatkem - přepych, pohodlí, společenské postavení, jistotu i starostlivou pozornost pana Dallowaye. A přece v té chvíli přímo hmatatelně pociťuje svou osamělost..) Ke specifikům jejího vypravěčského stylu patří i to, že nikdy ani na okamžik nehodnotí ani neuvažuje z hlediska vypravěče – vždy jen „přeskočí“ z mysli jedné postavy do postavy druhé. Sama Woolfová o tom říká: „Je to analýza příčetnosti, šílenství a sebevraždy. Svět viděný současně očima duševně zdravých a šílených. Myslím, že je to můj nejlepší román.“

Woolfová se detailně věnuje popisu povah svých postav, jen minimálně si všímá vnějšího prostředí – když, tak jen očima jejích hrdinů, a to z hlediska jejich momentální nálady.

Autor:

Virginia Woolfová se narodila v rodině literárního kritika a filozofa sira Leslieho Stephena. Na protest proti viktoriánskému pokrytectví se se svými sourozenci, po smrti svého otce, přestěhovala do londýnské čtvrti Bloomsbury. Zde se kolem nich postupně soustředila družina intelektuálů - Skupina Bloomsbury. Jejich názory ovlivnily meziválečnou evropskou literaturu a estetiku. Sdružovala je především revolta mj. proti viktoriánskému materialismu, patriarchátu v rodinných vztazích, služebnému postavení ženy, proti postojům generace pozivistů a realistů. Ve skupině Bloomsbury se Virginia Woolfová poznala se svým budoucím manželem Leonardem Woolfem. Ten založil nakladatelství Hogarth Press a podporoval její spisovatelskou činnost. Neopustil ji ani v dobách její dlouhotrvající duševní choroby. Po náletu na Londýn, při němž byl zničen její dům, spáchala Virginia Woolfová sebevraždu.

Díla: K majáku, Orlando, Skvrna na zdi, Mezi akty

Období:

Virginii Woolfovou řadíme do světové literatury 1. pol. 20. století. 1. světová válka způsobila v celé Evropě společenský i duchovní otřes, což se také odrazilo v literatuře. Autoři často zobrazují válečnou tématiku a snaží se před válkou varovat. Řada těchto autorů se angažuje v protiválečním hnutí.

Autoři: Romain Rolland (Petr a Lucie), James Joyce (Odysseus), G. B. Shaw (Pygmalion), Ernest Hemingway (komu zvoní hrana)...