Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Zden_k Jirotka - Saturnin

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (41 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Přijetím Saturnina do svých služeb se autorovi změní život. Dříve žil klidný život ve svém bytě. Jednou za ním Saturnin přišel a oznámil mu, že se přestěhovali. Místem kam se přestěhovali, byla obytná loď upevněná na břehu Vltavy. Získal ji zdarma jako pronájem na padesát let, Saturnin totiž řekl, že se chystají na dobrodružnou cestu a majitel lodi si stanovil dvě podmínky na pronájem – loď se bude jmenovat po jeho přítelkyni (potom se s ní rozešel a našel si jinou – chtěl tedy opět změnit jméno) a kdyby objevili novou zemi, pojmenují ji po ní. Objevují se ale problémy – dvakrát denně kolem projede velká loď (elektřinu musí vyrábět šlapáním na kole – používají tedy petrolejové lampy). Saturnin začal přátelům vypravěče líčit různé příhody a tím vyzdvihoval svého pána (málem z něho dělá hrdinu). Například jak zabil žraloka stativem fotoaparátu. Kvůli tomu ho ředitel zoologické zahrady požádá o pomoc s odchytem lvice jménem Markus Aurelius. Lev se naštěstí unaví a ulehne u tramvaje, takže ho autor nemusí odchytnout, o jeho pomoci se píše dokonce i v novinách. Vypravěčovi se zalíbí slečna Barbora Terebová, výborná tenistka. Jednou s ní hraje tenis, ale všechny tři sety prohraje. Proto mu Saturnin na jejich lodi postavil tréninkovou zeď, zároveň přizná, že pracoval jako učitel tenisu. Večer je poté navštíví doktor Vlach a pronáší řeč o úpadku řemesel. Jednoho večera, když vstoupil autor na palubu svého domova, objevil tam svou tetu Kateřinu (paní Továrníková) a osmnáctiletého bratrance Milouše. Teta Kateřina měla velkou oblibu v příslovích a pořekadlech, nosila výstřední klobouky a moc se malovala. Milouš nebyl moc chytrý, byl typickým maminčiným mazánkem. Strýc František zemřel ve 48 letech, byl to objevitel již objevených chemických pravidel, o nichž nic nevěděl, zemřel při výbuchu (ví Bůh – viz film). Teta svou návštěvu odůvodnila tím, že je prý Milouš nemocen a potřebuje zdravý vzduch na zotavenou. Saturnin zahlédne Milouše na palubě kouřit, proto mu cigaretu vytrhne a hodí do Vltavy, to Milouše dopálí. Teta chce koupit plachtu na stěžeň, aby měla co zašívat, jenže loď žádný stěžeň nemá, proto se dostane se Saturninem do křížku. Když už nemá argumenty, odeberou se s Miloušem do kajuty spát. Saturnin nabude dojmu, že teta ani Milouš nejsou vítáni. Bravurně zařídí, že odejdou, a to tak, že jim koupí škrabošky, protože není příjemné, když vám v noci přeběhne hlodavec přes obličej, oba pak raději odejdou. (Rozhodnou se odrazit od břehu, bohužel zapomenou uvázat lano a skončí u Karlova mostu za jezem.)Poté se Saturnin odebere s pánem k dědečkovi, elektrárenskému mistrovi, na třítýdenní dovolenou. Po týdnu má přijet slečna Barbora, do které se jeho pán zamiluje. Neočekávaně dorazí teta Kateřina i s Miloušem, který si mezitím nechal narůst knír, spíše chmýří (dohadují se o tom, že Saturnin tetu nepozdravil). Dorazí také doktor Vlach. Teta Kateřina se až příliš stará o dědečka s vidinou velkého dědictví. Další den si dědeček vyjede se Saturninem autem na výlet. Saturnin se vrací na kole a dědeček ve fiakru. Následující den dostává dědeček od Saturnina hlášení, že trafika je už opět na svém místě, opravář že potřebuje fotku auta, aby věděl, jak dříve vypadalo, a že se mají podívat, jestli nenajdou jedny dvířka - ta jsou nejspíše v trafice. Dále Saturnin naučil dědečka bojové umění džiu-džitsu, kterým pak dědeček zraní našeho vypravěče. Se zraněným kotníkem jede se Saturninem do nemocnice, zrovna v den, kdy má přijet slečna Barbora. V nemocnici dlouho čekají na lékaře, nakonec se dočkají, lékař Zajíček nejprve zrentgenuje špatnou nohu, potom je problém s odjezdem, nikdo není ochoten je odvézt zpět domů. Nakonec naštěstí přijede Barbora a zaveze je zpět k dědečkovi. Milouš dá najevo svůj zálusk na slečnu Barboru, zjistí, že autorovi se Barbora líbí taky a navrhne pobuřující sázku. Téhož večera chytnou Miloušovi nešťastnou náhodou vousy, Saturnin přes něj přehodí houni a srazí jej k zemi a houni pevně tiskne. Saturnin přísahá, že Milouše potrestá za to, jak se o slečně vyjadřoval. Povodeň strhla most a kuchařka se služebnou zůstaly na druhé straně, proto se vaření ujala Barbora (přes odpor tety Kateřiny) Bohužel nejde elektřina, proto musí vařit venku. První oběd se povede, teta Kateřina přesto není nadšená. Po obědě přináší dědečkovi různé pochutiny, snaží se mu podstrojovat. Zavedou večerní vyprávění příběhů, autor vypráví příběh o panu Brudíkovi (co hledal svůj dům). Druhý den se vydají na houby, rozdělí se (zápalky – viz. film + hledání srnky). Saturnin Milouše zamkne v pokoji a sám se vytratí. Později se opět objeví a odemkne mu. Večer měl příběh vypravovat příběh, ale teta Kateřina ho urazila příslovím, doktor Vlach tedy pronáší posměšnou řeč o příslovích. Náš vypravěč si před spaním vzpomene, že když přijeli z nemocnice, strhla se bouřka a Saturnin vypnul proud… Udělal ale menší hluk a po schodech dolů začal stoupat Milouš s puškou v ruce v domnění, že je tam lupič. Milouš začne střílet (protože spadne na schodech) a v tu chvíli strhne Saturnin svého pána a praktikuje na něm džiu-džitsu. Potom svého pána pozná a vše se vysvětlí. Další den se slečna Barbora začala s naším pomláceným mladíkem více sbližovat. Večer vypráví dědeček o svém mládí (teta se mu chce zavděčit a podlézá mu). Dalšího dne nalíčil Saturnin na Milouše past. Jakmile Milouš usedl na své lehátko, tak se zavřelo a milého Milouše pohřbilo ve svých troskách. Večer vypráví teta příběh o Květince Martě a svěřuje se, že kdyby neměla tolik práce, věnovala by se spisovatelství. Dělníci se neobjevili, den uběhl bez problémů. Večer vypráví Saturnin o svých snech. Začaly docházet zásoby, a protože opraváři dosud nepřijeli opravit most, začali všichni přemýšlet, co bude dál. Rozhodli se, že půjdou pěšky do města. Saturnin je tou myšlenkou nadšen. Před odchodem Barbora zjistí, že zmizela část zásob, vysvětlilo se, že je na tetin rozkaz vzal Saturnin. Teta Kateřina i Milouš byli vyhladovělí, a tak snědli hodnou část z jejich zásob, což dědečka naštve. Milouš prohlásil, že činu své matky lituje. Následující den, ve čtvrtek 26. srpna, v 6 hodin 12 minut vyrazili na cestu. Saturnin sehnal tlustý sešit, do kterého bude zapisovat události z túry. Téhož dne dojdou do srubu doktora Vlacha (ten jim ukáže dopis, kde se píše o tom, jak chatu půjčil známému, ale klíč mu skryl na strom, proto jeho přítel skryl klíč do tůně). Následující den jde Saturnin provést ranní hygienu, pak také jeho pán. Jenže skončil v tůňce s mohutným šplouchnutím, přitom pokropil i Barboru. Proto není moc bezpečné se po zvlhlé zemi řítit vysokou rychlostí! Doktor Vlach rozdělil potraviny a vydali se na další část své cesty. Dědeček měl také nehodu, když při svém řečnickém projevu spadl z balvanu. Další noc strávili v přírodě. Milouš viděl polibek, který dal Saturninův pán Barboře, a plakal. Byl opravdu do Barbory zamilován. Dalšího dne dorazili na druhý břeh řeky. Oba břehy však již byly spojeny novým mostem, i tento smutný fakt napíše Saturnin do společné kroniky. Další dny byl dědeček upoután na lůžko,ošetřovala ho teta Kateřina (nikoho k němu nepustila), Saturnin trávil čas v knihovně a všeobecně bylo v domě ticho. Teta Kateřina jednou našla na dveřích do dědečkova pokoje cedulku: Nevstupovat, vstupuje samo! Když se to ostatní dověděli, běželi se podívat na dědečka, zda se mu nepřitížilo. Zdálo se, že se dědeček pomátl na rozumu. Po dvou dnech přišel doktor Vlach s tím, že chce dědeček sepsat svou poslední vůli. Teta Kateřina zajásala. V závěti ale nakonec stálo, že vše je odkázáno dobročinným spolkům. Doktor Vlach konstatoval, že nikdy neviděl nikoho, kdo by zezelenal tak jako teta Kateřina. Od Barbory se dovídáme, že dědeček svou pomatenost pouze předstíral a bavil se tak na účet svých příbuzných. Dovolená končí, a tak se vypravěč s Barborou vrací domů s vyhlídkou na další společně prožité chvíle. Požádá Barboru o schůzku a ta s radostí přijímá, dokonce mu nabídne, aby si konečně tykali. Náš vypravěč obdrží od dědečka dopis, kde ho žádá, aby mu přenechal Saturnina jako jeho sluhu. Dostane i dopis od Saturnina, kde ho Saturnin prosí, ať ho nechá nějaký čas u dědečka. Se Saturninem se dědeček spřátelil a společně vyhlásili svatou válku romanopiscům (viz dva úryvky). Tak Saturnin opět změnil svého pána. A teta Kateřina se bohatě provdala.

Témata, do kterých materiál patří