Zden_k Jirotka - Saturnin

Zdeněk Jirotka – Saturnin

Saturnin je satirická kniha. Její děj se odehrává ve 40. letech 20. století. Jedná se o humoristický román členěný na kapitoly a psaný ich-formou. Už samotný jazyk je neskutečně vtipný, slovních spojení a výrazů typu "plazeovaný pohyb" apod. je kniha plná. Často se vyskytuje přímá řeč, citace dopisů, vyprávění příběhů, postřehy vypravěče a tetina milovaná přísloví. Každá kapitola je uvedena stručnou osnovou

Saturnin - hlavní a klíčová postava celého příběhu; jedná se o sluhu, který zavádí svého pána (a nejen jeho) do neuvěřitelných situací; ovšem nejedná se o žádného trumberu, který to dělá ze své nešikovnosti; vše si pečlivě rozmýšlí a jedná podle jeho uvážení; umí si se vším poradit, je chytrý, vynalézavý; pohrává si s lidmi ve svém okolí a připravuje jim spršku dobrodružství, o kterou mají podle něj nouzipán Saturnina - jeho jméno je nám po celou dobu příběhu zamlčeno; jedná se o mladého pána (asi třicátníka) z Prahy; gentleman, který prožívá svůj poněkud nudný život, ovšem pouze do doby, než přijme nevyzpytatelného sluhu Saturnina; zamilovává se do slečny Barbory, s níž pak tráví i dovolenou u svého dědytetička Kateřina - velice komická postava; vypočítavá vdova, která se neustále snaží přimět dědu, aby jí přiznal v závěti velký podíl k jeho majetku; je schopna udělat opravdu vše pro to, aby se dědovi zalíbila a podmanila si jej; její řeč se skládá z moudrostí a přísloví, které si neodpustí skoro za žádné situace; má syna Milouše, jenž jí je zcela oddánslečna Barbora - elegantní mladá dáma, která se věnuje tenisu; jezdí ve svém rapidu; jedná se o vypravěčovu velkou lásku, do níž je ovšem zamilován i MiloušMilouš - syn tetičky, mladý měšťák, který je omezený a snaží se působit sebejistě a statečně; jedná se o další loutku, z níž si Saturnin dělá srandudoktor Vlach - vzdělaný a inteligentní postarší muž, který o všech věcech kolem sebe přemýšlí a komentuje je; používá vznešenější jazyk, v němž je použito více životního moudradědeček - starý muž, bohatý jak svými zkušenostmi posbíranými za svého života, tak i opravdovým jměním; baví se tím, že spolu jeho příbuzní bojují o jeho majetek, který by jim mohl být připsán po jeho smrti; často vypráví své příběhy z mládí; tropí si žerty z tetičky Kateřiny, jíž obalamutí, že se zbláznil

Život vypravěče knihy (Jiřího?) se náhle změní, když jeho inzerát v novinách objeví Saturnin a přijde požádat o místo. Autorovi se líbí jeho vzhled i vystupování. V Čechách je však neobvyklé, aby měl mladý muž sluhu. Saturninovo jméno se mu navíc zdá povědomé, později si uvědomí, že ho zná z jednoho výstřižku z novin.

Doktor Vlach, přítel vypravěče, podle své teorie dělí lidi do dvou skupin podle koblih: když se na koblihy díváte tupě a bezmyšlenkovitě, pak patříte mezi lidi bez fantazie, bez touhy po dynamice a bez smyslu pro humor; naopak druhá skupina je charakteristická tím, že se baví představou, co by se dělo, kdyby někdo zčistajasna začal ostatní návštěvníky kavárny bombardovat. Vypravěč přijde na to, že existuje i třetí skupina, do které patří Saturnin, a to taková, že si už člověk nepředstavuje, jak lidi bombarduje koblihami, ale že to dokonce i uskuteční. Saturninovi chybělo vysvědčení z posledního místa. Bylo to proto, že své bývalé zaměstnavatelce ve zteku zničil nábytek a poté ji hodil do vodotrysku, pak se uklonil a řekl, že je prostřeno. Poté si odešel sbalit věci.