Zdeněk Jirotka - Saturnin

Zdeněk Jirotka – Saturnin

Knihu jsem si půjčila ve školní knihovně, byla vydána v roce 1968 v Praze, nakladatelstvím Československý spisovatel.

Druh: epika, próza

Žánr: humoristický román s prvky satiry

Celkové téma: Život obyčejných lidí v 1. polovině 20. století, jejich společenské normy a odchylky od nich

Hlavní téma: Osudy sluhy Saturnina, který je jiný než ostatní, a jeho pána, který to umí, jako málokterý člověk, ocenit

Vedlejší téma: Boj o dědečkovo dědictví (hlavně ze strany tety Kateřiny)

Myšlenky a motivy:

• Odlehčení od vážnějších problémů té doby (okupace)

• Kritika lidských vlastností typu: hloupost, namyšlenost, přehnaná zdvořilost a uhlazenost, omezenost a vypočítavost

• Humor a odlišnost chování Saturnina ve srovnání s ostatními lidmi, jeho neotřelý pohled na svět, umění nalhávat lidem a nacházet něco zajímavého na tom, co ostatním lidem připadá nudné nebo obyčejné

• Usedlý život Saturninova pána a jeho skrytá touha po dobrodružství a povyražení – snaha o to, aby život nebyl „jen šedivý“

Časoprostor: Odehrává se okolo roku 1941 v Praze, poté v dědečkově domě pod vrchem Hradová.

Kompozice:

• Chronologická, ve vyprávění vypravěče retrospektivní, jsou zde vloženy vedlejší příběhy

• Kapitoly jsou velmi krátké, označené římskými číslicemi, je jich 26, na začátku každé kapitoly je přehled témat, o kterých se pak v dané kapitole mluví

• Při dlouhých večer vypráví některé postavy své vlastní příběhy, dílo obsahuje také úryvky dopisů dědečka, adresovaných Jiřímu

Postavy:

• Saturnin – hlavní postava románu, výstřední, vynalézavý a nápaditý, ale věrný a korektní mladý sluha, který má na všechny situace své vlastní, originální řešení

• Jiří – vypravěčem románu, mladý, nesmělý, ale inteligentní muž, trochu konzervativní úředník, má rád svůj klid a pořádek, Saturnin ho zatahuje do situací, do kterých by z vlastní vůle nikdy nešel

• Teta Kateřina – Jiřího teta, pánovitá, vypočítavá, vychytralá, podlézavá, hraje si na chudou vdovu – snaží se přimět dědečka, aby jí odkázal své dědictví

• Milouš – její 18 - letý syn, sebevědomý, avšak uvnitř citlivý, navenek ležérní – hraje si na dospělého „světáka“, snaží se svést slečnu Barboru

• Strýc František – zesnulý manžel tety Kateřiny, chemik, který prováděl ve své továrně nebezpečné pokusy

• Doktor Vlach – přítel Jiřího, muž se zvláštním smyslem pro humor, mluví vznešenějším jazykem, často používá moudra a mívá dlouhé proslovy

• Slečna Barbora – krásná, mladá, odvážná, moderní a sportovní žena – tenistka, umí se dobře přizpůsobit dané situaci a je pro každou legraci, pro každé dobrodružství

• Dědeček – straší pán, sportovec, nadšenec do elektřiny a přírody za deště, má rád Jiřího – chce mu přenechat své dědictví