Zola Émile_Zabiják_realismus_český naturalismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Zola Émile – Zabiják + Znaky realismu, znaky naturalismu, naturalismus ve Francii (srovnání Zoly s Balzacovou Lidskou komedií). Český naturalismus.
2. dubna 1840 Paříž – 29. září 1902 Paříž) byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu.
Život
Émile Zola se narodil v Paříži roku 1840. Jeho otec, François Zola (původně Francesco Zola), byl italský inženýr, narozen v Benátkách roku 1795. Jeho matka, Émilie Aubert, byla francouzka. Když Émilovy byly 3 roky, s rodinou se přestěhovali do jižní Francie, zde Zolův otec začal pracovat na stavbě zavodňovacího kanálu, který měl svést říční vodu k městečku Aix-en-Provence. Otec o čtyři roky později, roku 1847, náhle zemřel. V roce 1858 se Zola přestěhoval zpět do Paříže, kde se znovu setkal se svým kamarádem z dětství, Paulem Cézannem.
Po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – tzv. medanská skupina. Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii. Významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse („Žaluji“) hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž.
Zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín u kamen (záměrné ucpání komínu, které se stalo ihned po jeho smrti předmětem hypotéz, nebylo nikdy prokázáno). Byl pohřben na pařížském hřbitově Montmartre.
Katolická církev zařadila veškeré spisy Émila Zoly (opera omnia) na Index zakázaných knih.
Dílo
Zpočátku psal Zola kratší prózy, ještě ovlivněné romantismem, a po šest měsíců řídil literární kroniku Evénement. Zde v ostrých kritikách napadal řadu významných postav tehdejšího literárního světa.
Za první „naturalistický“ román označil Zola již Paní Bovaryovou a za román zásadního významu pak Germinii Lacerteuxovou bratří Goncourtů.
Po třech neúspěšných pokusech se Zola prosadil až roku 1867 románem
Tereza Raquinová - tragický příběh ženy, která se spojí se svým milencem proti manželovi a neváhá jej zavraždit. Kruté výčitky svědomí a neutěšené prostředí, v němž žijí, jim však učiní život nesnesitelným. Zola v tomto díle definitivně opouští romantismus. Nalezneme zde i všechny prvky jeho naturalistické tvorby, které později sepsal v teoretické práci
Experimentální román
Pravda – umělecké zpracování Dreyfusovy aféry
Románový cyklus s proticírkevním zaměřením:
Lurdy
Řím
Paříž
Povídkový soubor:
Povídky o Ninoně
Nové povídky o Ninoně
Cyklus "Evangelia": tato díla ovlivněna idejemi utopického socialismu
Plodnost, chvalozpěv manželské lásky a rodiny
Práce
Pravda
Spravedlnost (nedokončeno)
Les Rougon-Macquart]
Rougon-Macquartů [rugon-makartů] je cyklus 20 románů s podtitulem „přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství“ (Les Rougon-Macquart. Histoire naturelle et sociale d’une famille sous le Second Empire). Autor tímto cyklem vytvořil jakousi obdobu Balzacovy Lidské komedie druhé poloviny 19. století. Uvádí zde vůbec poprvé jako hlavní postavy obyčejné dělníky a lidi z periférie. Potomci rodiny se stávají dělníky, horníky, kněžími, vědci, zemědělci, vojáky, podnikateli, spekulanty, živnostníky, prostitutkami i politiky, jejich prostřednictvím autor bez příkras dokumentuje dobu a společnost. Určujícím znakem celého cyklu jsou přechody jednotlivých postav více díly, ve kterých se postupně vyvíjejí (viz rodokmen rodiny v externích odkazech).