Zola Émile_Zabiják_realismus_český naturalismus

Naturalismus: v naturalismus vrcholí realismus, naturalisté se na člověka dívají očima lékaře, považují ho za živý organismus, jeho jednání jako důsledek chemických a biologických procesů v jeho těle

patologické jevy lidského chování u alkoholiků nebo lidí s nervovou poruchou

popření lidské vůle a svobody

práva nejnižších vrstev společnosti, spodiny, ztotožňováni z asociály a kriminálními živly (ne vždy právem), zachycuje člověka v přirozených situacích, bez obalu, nic nezrývá, odhaluje, detailní popis psychických a mentálních pochodů jedince

Český naturalismus

V českém prostředí probíhaly diskuze o naturalismu od konce 70. let 19. století. Starší generace odmítala estetiku "ošklivosti", která nebyla v souladu s představou lidu jako nositelem mravních hodnot a s uměleckým požadavkem harmonie pravdy, krásy a mravnosti. Naturalismus obhajovala mladá modernistická generace, Vilém Mrštík překládal Zolovy programové stati, František Xaver Šalda Zolovy teorie odmítl, ale jeho dílo vyzdvihoval.

V české literatuře nebyl naturalismus příliš výrazný, nejsilněji se patrně projevil v díle Viléma Mrštíka, především v románu Santa Lucia. Bratři Alois a Vilém Mrštíkové ve svém díle Maryša.

Výrazně ovlivněn naturalismem byl i Josef Karel Šlejhar, který ale experimentoval i se symbolismem – Zátiší, Vraždění, Peklo, Kuře melancholik, Co život opomíjí.

Nejvýraznějším českým naturalistou je Karel Matěj Čapek-Chod, jmenujme např. román Turbina (1916), nebo Antonín Vondrejc (1917–1918). Postavy jeho děl jsou determinovány nešťastnými okolnostmi, jakékoli ideály a vznešené city jsou ironizovány. Pro Čapka-Choda je příznačná znalost prostředí i jazyk různých sociálních

Karel Matěj Čapek-Chod

přízvisko Chod, aby se odlišil od Karla Čapka, pocházel z Domažlic

reagují na českou společnost a osudy lidí po 1. ww

novinář – nahlédl do všech vrstev a prostředí

ironický až groteskní pohled na skutečnost

*Kašpar Lén mstitel – román, Čapek Chod nasouvá lidi do situací jako loutky, lidé končí špatně, všeobecně špatný konec, voják Lén se vrací z vojny, zjistí, že dívka, kterou miloval byla svedena bohatým kupcem, jako mstu volí jeho potrestání, aby sjednal spravedlnost, v druhém dílu u soudu těžce nemocný Lén umírá

Josef Karel Šlejhar

skeptický pohled na svět a soudobou společnost

lidské osudy často porovnávány s osudy zvířat, stromů

*Kuře melancholik – povídka, malé dítě vychovává po smrti matky macecha, dítě umírá v ústraní malé kůlny jako slabé nevyvinuté kuře