17 Hrabal Bohumil, Ostre sledovane vlaky

Bohumil Hrabal (1914 – 1997)

• Prozaik

• Jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů 2. poloviny 20. století

• Stal se nejpřekládanějším českým autorem 20. století

Hrabalovi současníci: Ludvík Aškenazy, Kamil Bednář, František Běhounek, Jan Beneš, Konstantin Biebl, Ivan Blatný, Egon Bondy, Jan Čep, Jakub Deml, Ivan Diviš, Jan Drda, Jaroslav Durych, Daniela Fischerová, Viktor Fischl, Miroslav Florian, Jaroslav Foglar, Miloš Forman, Ladislav Fuks, Jiří Grossmann, Václav Havel, Josef Hirša, Adolf Hoffmeister, Vladimír Holan, Karel Horký, Miroslav Horníček, Egon Hostovský, František Hrubín, Rudolf Hrušínský, Jaroslav Hutka, Zdeněk Jirotka, Ivan martin Jirous, Josef Kainar, Zdeněk Kalista, Ivan Klíma, Pavel Kohout, Jiří Kolář, Vladimír Körner, Karel Kryl, Ludvík Kundera, Milan Kundera, Josef Lada, Marie Majerová, Jiří Mucha, Vladimír Neff, František Nepil, Josef Nesvadba, Vítězslav Nezval, Jaromír Nohavica, Ivan Olbracht, Jiří Orten, Josef Palivec, Vladimír Páral, Ota Pavel, Ferdinand Peroutka, Karel Poláček, Boleslav Polívka, Jan Procházka, Marie Pujmanová, Václav Renč, Bohuslav Reynek, Zdeněk Rotrekl, Václav Řezáč, Bohumil Říha, Jaroslav Seifert, Jan Skácel, Jiří Suchý, Zdeněk Svěrák, Karel Sýs, Karel Šiktanc, Josef Škvorecký, Jiří Šotola, Eduard Štorch, Jiří Taufer, Karel Teige, Pavel Tigrid, Jáchym Topol, Josef Topol, Jan Trefulka, Milan Uhde, Ludvík Vaculík, Vladislav Vančura, Jan Vladislav, Jan Werich, Ivan Wernisch, Jan Zábrana, Jan Zahradníček, Vilém Závada

Život:

Jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století se narodil jako nemanželský syn Marie Kiliánové. František Hrabal, pozdější manžel Kiliánové a správce pivovaru v Nymburce, Bohumila adoptoval.

Ačkoliv se Bohumil Hrabal narodil v Brně, dětství prožil v Polné a Nymburce, kde také vystudoval místní reálku (maturita 1935). Poté pokračoval ve studiích na Právnické fakultě UK v Praze, po uzavření českých vysokých škol německou okupační správou prošel řadou profesí – úředník, traťový dělník, výpravčí. Po skončení 2. světové války dokončil vysokoškolská studia, nicméně kariéry právníka se vzdal.

V letech 1947 – 1949 pracoval jako obchodní cestující, v roce 1949 nastoupil do kladenských oceláren, kde v roce 1952 utrpěl těžký úraz. Od roku 1954 pracoval jako balič papíru ve Sběrných surovinách a od roku 1959 jako kulisák v pražském Divadle S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou).

V roce 1956 se oženil. Jeho žena Eliška je známá z Hrabalových próz jako Pipsi. Od roku 1963 až do své tragické smrti v únoru 1997 působil jako spisovatel z povolání.

Bohumil Hrabal-spisovatel začal tvořit již jako vysokoškolský student, kdy vznikly jeho první básnické pokusy. Sazba jeho první lyrické básnické sbírky Ztracená ulička byla díky komunistickému převratu v roce 1948 rozmetána. Verše psané před válkou a ovlivněné poetismem a surrealismem pak vyšly až v roce 1991 ve sbírkách Básnění a Židovský svícen. Debutoval tak až roku 1956 Hovory lidí, které vyšly v nákladu 250 kusů jako příloha výroční Zprávy spolku českých bibliofilů. Vydání své regulérní prvotiny se však v roce 1959 opět nedočkal, sazba sbírky povídek Skřivánek na niti byla komunistickým režimem opět rozmetána.