18. Spalovač mrtvol

• Autor: Ladislav Fuks

• Literární druh a žánr: próza; novela

• Téma: změna člověka pod vlivem historických událostí a nátlaku; od mírumilovného člověka až po vraha

• Motiv: manipulace; 2. sv. válka

• Časoprostor: okupace Čech Nacisty (1938-39); Praha

• Kompoziční výstavba: chronologický

• Literární směr: druhá vlna válečné prózy

• Jazykové prostředky: spisovný; eufemismy; zdrobněliny

• Vyprávěcí způsob: přímá řeč; dialogy

• Vypravěč: er-forma

O autorovi:

• Český prozaik

• Autor psychologických próz

• Prošel hlubokou životní krizí

• Byl nominován na Nobelovu cenu

• Byl fascinován smrtí

• Moc si s otcem nerozuměl

• Vyhýbal se společnosti

Další díla autora:

• Pan Theodor Mundstock

• Mí černovlasí bratří

Hlavní a vedlejší postavy:

• Karl Koprfkingl – zaměstnanec krematoria; je podivín; má rád knihy o buddhismu; nekuřák a abstinent; velmi citlivý

• Manželka Marie – poloviční židovka; manžel jí říká Lakmé, něžná nebo nebeská

• Syn Mili – říká mu drahý

• Dcera Zina – říká jí drahá

• Willi Reinke – nacista; Karlův kamarád; přiměje Karla uvěřit v rasovou nadřazenost; cíleně ovlivňoval Karla

Další autoři tohoto období:

• Karel Čapek – Bílá nemoc

• Bohumil Hrabal – Obsluhoval jsem anglického krále

• Milan Kundera – Žert

Děj:

Děj se odehrává před a během okupace nacisty. Děj začíná návštěvou panoptika, kam se vydá pan Kopfrkingl se svou manželkou a dvěma dětmi. Svou rodinu miluje stejně moc jako svou práci. Pracuje totiž v krematorium a jeho práce jej fascinuje. Má pocit, že zemřít je vysvobození, že se jedná o čistý návrat k bohu. Často vysvětluje různé věci, co se spalování mrtvol týká. O svou rodinu velice pečuje, často myslí na to, jak jejím členům udělat radost, počítaje do toho i kočku. Často také přemýšlí o svých sousedech, včetně židovského doktora a rodiny, v níž je otec alkoholik. Sám nepije ani nekouří. Pana Kopfrkingla často navštěvuje jeho německý kamarád Willi. Ten je již tou dobou hodně ovlivněn nacistickým myšlením. Říká, jak jeHitler úžasný, jak Češi špatně vedou stát, jak Němci jsou nejlepší, jak je třeba očistit svět od starých ras... Pan Kopfrkingl zpočátku se svým kamarádem nesouhlasí a jeho žena Lakmé nechce, aby se spolu stýkali. Po zabrání Sudet se však jeho názor změní. Stává se členem NSDAP a začíná být hrdý na svůj německý původ. Začíná do českých vět vkládat německá slova. Pro členství dokonce špehuje před židovskou synagogou jako žebrák. Tam přemýšlí nad Židy a dojde k závěru, že vlastně jejich odstraňováním se jim prokazuje služba. Při okupaci nakonec udá několik svých sousedů včetně doktora, ke kterému chodil. Německé společnosti, kterou navštěvuje v luxusním kasinu, se nelíbí, že má za manželku Lakmé. Pan Kopfrkingl tedy souhlasí, že se rozvede a že si najde manželku s "lepším původem". Nakonec se ale zvolí jiné řešení. Myslí si, že by Lakmé po rozvodu jenom trpěla, a tak se rozhodne pro "lepší a čistší" věc – oběsí ji doma v koupelně tak, aby se to jevilo jako sebevražda. Tím už je jasné, že je psychopat. Pan Kopfrkingl poté chce dát obě své děti na německé gymnázium. Problém je v tom, že jeho syn je změkčilý (a pravděpodobné homosexuál), až moc se toulá a přes veškeré snahy ho změnit (přihlásil ho do boxovacího klubu) je stále obézní a má rád sladké. Proto se znovu rozhodne pro "milosrdenství" - svého syna vezme s sebou do práce, kde ho ubije k smrti a dá jej do rakve s příslušníkem SS. Jeho dcera se naštěstí na německé gymnázium dostane. V té době pan Kopfrkingl již naprosto ztratil rozum. Myslí si, že je budha a že zachrání svět. Nakonec pro něj přijde pár chlapů, aby ho odvedli na psychiatrii – on je vidí jako mnichy z Tibetu, kteří jej mají odvést do chrámu...