Antoine de Saint-Exupéry, Malý princ

Literární žánr Román,pohádkový alegorický příběh s filozofickými prvky. Dílo obsahuje základní pohádkový děj, ale nutí člověka přemýšlet.

Vypravěč Zpočátku ich-forma, později převážně er-forma, hlavní hrdina vypráví svůj příběh. Vypravěč je vševědoucí (autorský).

Postavy

Malý princ – malé postavy, blonďatý, neodpovídá na otázky, ale trvá na těch svých, bydlí na planetě velikosti domu, kde tráví čas vytrháváním baobabů, aby nezarostly jeho planetu, vnímavý, citlivý, jemný, čistá duše, ztělesnění lásky, upřímnosti, lidskosti, nezáludnosti, opravdovosti, má rád západy slunce. Je zklamán lidskými charaktery.

Princova květina – namyšlená růže.

Liška – prozradila princovi „tajemství“, moudrá, kamarádská, nechala se od prince „ochočit“, chtěla se tím stát pouze jeho.

Letec, pilot – je vypravěčem příběhu, ztroskotá uprostřed saharské poušti, kde se setkává s malým princem.

Žlutý had – jeho uštknutí navrací malého prince zpět na svoji planetu.

Král – panovačný, vládne hvězdám, chce, aby ho všichni poslouchali, když se malý princ rozhodne odejít, jmenuje ho král svým vyslancem.

Domýšlivec – slyší jen samou chválu na svou osobu, ale je na své planetě sám, neslyší nic, co není projevem obdivu.

Pijan – osamělý, stydí se za to, že pije, ale vlastně neví ani proč.

Byznysmen – stále zaměstnán, perfekcionista, na nic nemá čas, myslí si,že jsou hvězdy jen jeho.

Zeměpisec – tvoří nové mapy, myslel si,že malý princ bude jeho badatelem.

Lampář – žije na planetce, kde se den a noc střídají jednou za minutu, má nařízeno rozsvěcovat lampu v noci a zhasínat ji ráno,pracovitý, ale smutný, věrný příkazu.

Vyprávěcí způsoby

V díle se nejčastěji vyskytuje vyprávěcí (narativní), místy popisný a úvahový vyprávěcí způsob.

Typy promluv

V textu se objevuje přímá řeč – vyjadřuje promluvu postavy, je oddělena uvozovkami, pásmo vypravěče – promluva, kterou pronáší vypravěč ich-formou, dialogy postav, monolog vypravěče, vnitřní monology (když malý princ uvažuje o své květině).

Jazykové prostředky

Použité jazykové prostředky jsou spisovný jazyk, zhuštěné věty, sice jednoduché,ale mají hloubku; často ukrývají životní moudrost. Vyskytují se zde termíny např.(asteroid, baobab).

Tropy a figury

V díle se vyskytují knižní výrazy (zarděl se, býlí, mravokárce), metafora (stará opuštěná skořápka – princovo mrtvé tělo), přirovnání (klesl pomalu jako padá strom), častá personifikace.

Kontext autora a literárněhistorický kontext

- Autor poukazuje na to,že setkání s malým princem je vlastně setkáním s tou lepší částí našeho já, s dobrem, které je v každém z nás. Láska a přátelství jsou nejdůležitější na světě a mohou nás zbavit osamělosti. Protest proti násilí a válce. Myšlenka na to, jak jsou lidé vlastně hloupí, když chtějí ovládat přírodu, svět, lidi, touží si vše přivlastnit a vládnout tomu. Zesměšňuje vlastnosti jako egocentrismus a materialismus, závodění s časem.