Bezruč Petr - Slezské písně.docx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Slezské písně - Petr Bezruč
Literární dílo
Básně vznikaly v krátkém časovém rozmezí. Jadro sbírky tvoří 50 textů z nichž nejlepší byly napsány mezi léty 1899-1901 a zahrnuty o knihy Slezké číslo (předchůdce Slezských písní). Bezručovo básnické vidění tíhne k dramatičnosti, nejedná se proto o nedějovou lyriky, naopak – nedílnou součást sbírky tvoří lyricko-epické balady. Významným momentem celé sbírky je silná regionální zakotvenost (Ostravsko), odrážející se v jazykové rovině některých básní. Čtenářskou pozornost zaujmou především originální, místy velmi efektivní básnické obrazy.
Typické znaky
Bezruč píše v uvolněných verších. Užívá neotřelé rýmy. Těží z oblasti lidové písňové tvorby. Slezské písně nelze považovat za lyrickou poezii v pravém slova smyslu. Bezručovu tvurčímu výrazu je vlastní spíše rozhraní mezi lyričností a epičností. Děj bývá zpravidla zprostředkován v náznacích, ve zkratce. Bezruč využívá symbolů, kontrastů, otázek i nadsázky (hyperboly
Postavy:
Básnícký subjekt se zde stylizuje do různých poloh: do role tuláka, svědka, pěvce svého lidu, mstitele, zklamaného milence a nešťastného zoufalce. V básních vyjadřujících vzdor se básnícké „já“ mění na kolektivní „my“: tehdy básník promlouvá za svůj národ a varuje před jeho polonizací a germanizací.
O autorovi
Vlastním jménem Vladimír Vašek. Narodil se v Opavě v rodině vlasteneckého buditele Antonína Vaška. Studoval v Brně a v Praze, ale studia nedokončil, stal se úředníkem. Rozhodující pro jeho tvorbu byl pobyt na nádržní poště v Místku. Zde však viděl bídu místního obyvatelstva a neutěšené národnostní poměry ve Slezsku. V té době se také přihlásila plicní choroba a to byl další popud k napsání jeho životního díla.Bezruč ohrožený smrtelnou TBC chtěl vydat svědectví o poměrech ve Slezsku. Pod pseudonymem zasílal jednotlivé básně do pražského časopisu Čas. Když se pseudonym prozradil, odmlčel se. Tvořil však dál a později vydal své básně v jediné sbírce ,,Slezské písně“. Z jeho životem je spjata řeka Ostravice, Lysá hora, ale také Kostelec na Hané, kde dožil svůj život.
Zařazení
1867 – 1958 (19. a 20. století)
- Petr Bezruč se nikdy nepřipojil k žádnému hnutí, řadíme ho však k anarchistickým buřičům kvůli ladění jeho veršů.
Vliv díla:
Slezské písně předznamenaly nástup nové básnické generace, k níž patřili např. básnici (V. Dyk, K. Toman, F. Šrámek, F. Gellner). Podobně jako Bezruč byla tato generace nedůvěřivá – chtěli umění více přiblížit životu. Zapůsobila na ně ostrá útočnost některých Bezručových veršů.
Sbírka je souborem balad a to: A) Sociálních
B) národnostních
C) Intimní lyriky
Ad A) Sociální balady:
Náměty těchto básní se dotýkají těžkých poměrů ve Slezsku. Autor si všímá těžké práce horníků, hutníků i lesních dělníků, za kterou dostávají málo zaplaceno, a která jim ubírá zdraví. Ve svých básních se staví do pozice obránce všech utlačovaných a stává se jejich mluvčím, např. v básni Škaredý zjev. Další slavné vásně jsou ,,Ostrava“, ,,Maryčka Magdonova“ aj.