bohumil_hrabal-ostre_sledovane_vlaky

OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY

Bohumil Hrabal

AUTOR:

Bohumil Hrabal

–

( 28.3.1914 – 3.2.1997 )

–

český prozaik 2.poloviny 20.století

–

původně se jmenoval Bohumil Kilián (matčino příjmení), otec se k němu nehlásil,
jméno Hrabal získal od svého otčíma, který pracoval jako účetní v pivovaru Polná
(předobraz Francina z Postřižin)

–

jeho strýc je předlohou pro Pepina (Postřižiny)

–

je spojován s Nymburkem, kam se jeho rodina přestěhovala z Brna (Nymburská
trilogie)

–

jeho studium na právnické fakultě UK v Praze bylo přerušeno uzavřením vysokých
škol za okupace, studia dokončil hned po válce

–

během války pracoval jako železniční dělník a výpravčí v Kostomlatech (Ostře
sledované vlaky), později ve sběrně starého papíru (Příliš hlučná samota)

–

vlastnil chatu v Kersku (Slavnosti sněženek)

–

r.1965 vstup do Svazu československých spisovatelů, redaktor Literárních novin

–

r.1970 zákaz publikování, exilová a samizdatová literatura

–

r.1975 se omlouvá režimu (v časopise Tvorba) a získává zpět možnost publikovat

–

vydáván samizdatovým nakladatelstvím Pražská imaginace (až od r.1985)

–

přátelil se s Egonem Bondym (český básník, underground, jeho básně
zhudebňovala skupina Plastic People of the Universe)

–

zemřel po pádu z okna v pátém patře Ortopedické kliniky nemocnice na Bulovce, ve
které se léčil

–

byl pohřben v rakvi s nápisem Pivovar Polná

–

ctil pětici spisovatelů: Hašek, Kafka, Klíma, Deml, Weiner

Dílo

–

časté autobiografické prvky (v Ostře sledovaných vlacích – jako hlavní hrdina
pracoval na dráze, postava Viktoria hovoří o Kersku, kde měl Hrabal chatu)

–

humor, nadsázka, černý humor

–

slang, nespisovná a hovorová čeština

–

většina děl je bezsujetová (nemá souvislý děj), ovšem právě Ostře sledované vlaky
jsou výjimkou (tedy sujetová próza)

–

začínal jako básník, ovlivněn poetismem a surrealismem

–

Pábitelé, r.1964 – sbírka povídek, pábitelé jsou osobité postavy s originálním a
poutavým způsobem vyprávění, které mají velkou chuť do života, optimismus...
např. Strýc Pepin, pábení se vyznačuje srozumitelným, hospodským jazykem, velká
inspirace Haškem

–

Nymburská trilogie: Postřižiny – 1. díl, 2. díl – Krasosmutnění, 3. díl – Harlekýnovy
milióny

–

poetismus – výhradně český směr, optimismus, oproštění se od politiky, hravost,
chybí interpunkce (např. Nezval)

–

surrealismus – osvobození mysli, podvědomí, sny, představy, myšlenky (např.

André Breton)

–

dadaismus – nerozumnost, ohlas na 1.sv.v. (stejně jako surrealismus), anarchie,
destrukce jazyka, (např. Apol inaire)

–

užívá kontrasty – krása a ošklivost, drastické obrazy

–

často stejný začátek a konec kapitoly – Obsluhoval jsem anglického krále

–

Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 1964 – skládá se pouze z jedné věty