Bradbury 451 stupňů Fahrenheita

Ovšem jeho žena Mildred ho udá kvůli přechovávání zakázané literatury, jelikož jí a jejím přítelkyním četl z jedné knihy básně. Po tomto činu musí Montag spálit svůj dům. Při této akci také Beatty zjistí jeho spojení s Faberem a Guy je nucen velitele zabít a zničit i mechanického ohaře (jakýsi mechanický pes, který cítí knihy a může zabíjet lidi prokainovou injekcí).

Montag utíká opatrně (kvůli dalšímu ohaři) z místa činu k domu Fabera, který mu doporučí, aby utekl z města na venkov. S Faberem zabezpečí, aby ho ohař nenašel (vezme si staré oblečení a polije ho alkoholem) a uteče.

Když hrdina zmizí z dosahu mechanického tvora, najde na venkově skupinu vysokoškolských profesorů udržujících v paměti knihy (mají speciální přístroj umožňující interpretovat celou knihu z paměti jednoho člověka) pro budoucí generace. Dozví se od nich, že policie lživě v přímém přenosu, který ho sledoval, zabije nevinného člověka, aby obyvatelstvo mělo pocit bezpečí - a začne s nimi žít.

Po určité době vypukne médii zlehčovaná válka, při které lehne vlivem bombardování popelem celé Montagovo město a skupina učenců, i s Guyem Montagem mu jdou na pomoc s vědomostmi nabytými z knih.

• určení smyslu díla

Román se snaží varovat před konzumním stylem života a přetechnizování, které by mohlo zotročit lidstvo (autor například odmítal internet, k psaní mu stačil psací stroj) – znemožnit mu svobodné přemýšlení.

• pravděpodobný adresát

- běžný člověk, popřípadě občan žijící v takovéto době

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Bradbury napsal toto dílo v knihovně, kam často chodil, protože neměl na vzdělání. Román je označován jako jeho vrcholné dílo, před jeho vznikem psal sci-fi povídky (publikoval je i v časopisech).

• tematicky podobné dílo

1984 (George Orwell)

- stejně jako Bradbury popisuje manipulovanou společnost v totalitním systému

R.U.R (Karel Čapek)

- podobnost v přetechnizování světa

My (Jevgenij Zamjatin)

- další antiutopické dílo - odehrává se v budoucnosti, popisuje totalitní společnost potlačující individualitu (lidé mají jenom čísla, ne jména) a seberealizaci

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

451° Fahrenheita, film, 1966, režie: François Truffaut

- Film má několik nedostatků - jako je absence postavy mechanického ohaře nebo televize místo „telestěn“, ovšem tyto drobnosti lze opomenout (vzhledem k datu natočení).

- Ve filmu jsou upraveny také některé scény, které spolu s přidanou úvodní pasáží mají nejspíše diváka komplexněji zasvětit do děje a vysvětlit mu fungování konzumní společnosti ve filmu.

- rozhodně bych ho nedoporučil místo knihy, ovšem funkci utřídění faktů z knihy splňuje

Z pohybu Mildrediných rtů ve dveřích mohl Montag přečíst, co říká. Pokoušel se nehledět na její ústa, protože Beatty se mohl otočit a přečíst to také.