Bradbury 451 stupňů Fahrenheita

- obsahuje 3 volné okruhy

1. příběhy o objevitelských výpravách na Mars

2. příběhy o osidlování Marsu – o budování lidské civilizace, o setkáních lidí s původními obyvateli Marsu

3. okruh povídek se odehrává poté, co na planetě Zemi vypukne válka, po níž pozemšťané přerušují kolonizaci Marsu

Slunce a stín (sbírka), Ilustrovaná žena (sbírka), Kaleidoskop (sbírka), Z prachu zrození, Vzpomínky na vraždu, O půlnoci tancoval drak

• literární druh

epika

• literární žánr

(dystopický) román

dystopie (antiutopie) - opak utopie - představa fiktivní společnosti, kterou výrazně charakterizují její špatné vlastnosti - vyvinula se špatným směrem

- typicky omezování svobody, totalitní vlády

- v této knize je to představa pálení knih, pomocí médií manipulace s lidmi

• literární forma

próza

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• typ vypravěče

er-forma

• vysvětlení názvu díla

451 stupňů Fahrenheita – teplota, při níž se papír vznítí a hoří

• posouzení aktuálnosti díla

Dílo je velice nadčasové vydáno (v r. 1953) – i dnes aktuální, zčásti totiž popisuje, jak jsou lidé manipulováni médii. V knize je např. vyzdvižen fakt, že společnost raději přijme hezky znějící lež, než pravdu vyobrazenou „bez obalu“.

• určení místa a času textu

- antiutopická budoucnost, ve které již budovy nehoří, televize je nahrazena telestěnami, knihy jsou zakázány, existují trysková auta, raketová letadla, atp. – nelze přesně určit, ovšem autor mohl mít na mysli např. přelom 20. a 21. století

- nejspíše USA, ale nikde v knize o místě není zmínka

• stručné nastínění děje

Hasič Guy Montag nijak nevyčuhuje z řad ostatních požárníků, kteří již nehasí domy (už jsou nehořlavé), ale spalují knížky, protože v nich může člověk najít pro vládu nepohodlné myšlenky – udržují „pořádek“. Společnost je uměle udržována bez starostí, lidé hlídáni na každém kroku. Navíc je stejný jako ostatní, je s ním manipulováno skrz média (telestěny, rádio), podvolil se stejnému stylu života jako žijí ostatní (lze přirovnat ke konzumnímu stylu života dnešní společnosti).

Jednoho dne potká Clarissu McClellanovou, dívku vymykající se ze společnosti (svobodně myslí, její rodina je podivínská – čte knihy), díky které začne pochybovat o stylu jeho stávajícího života.

Při jednom zásahu má Montag zlikvidovat obydlí skrývající nelegální sbírku knih, ovšem majitelka nechce odejít a raději zemře, než aby se vzdala knih. To jeho pochybnosti ještě zesílí. Při té příležitosti Guy skryje několik knih a nahlásí, že je nemocný. Jeho velitel Beatty se dovtípí a přijde Montaga přesvědčit o absurdnosti jeho činu, také mu sdělí, že knihu (domnívá se, že má jen jednu) může do jednoho dne spálit bez následků.

Přibližně ve stejné chvíli naváže hrdina kontakt s profesorem Faberem, protože se zajímá o výklad a smysl knih (jejich myšlenky apod.), sdělí mu své problémy a jak se ho velitel snažil přesvědčit, aby zůstal věrný stylu života. Faber mu předá štěnici (do ucha), pomáhající v komunikaci mezi nimi. Po této schůzce jde Guy odevzdat jednu z knih Beattymu.