Brontëová Ch. Jana Eyrová

„A to také jsme!“ opakoval pan Rochester – „To jsme!“ řekl ještě jednou a sevřel mě v náručí, přivinul si mě na prsa a přilnul svými rty k mým. „To jsme, Jano!“

● zasazení výňatku do kontextu díla

Úryvek je asi za polovinou knihy, kdy pan Rochester přesvědčí Janu, že ji miluje a chce si ji vzít.

● téma a motiv

téma: štěstí, porozumění

motivy: Thornfiel, nevěsta, bohatství

● časoprostor

čas: není udán

prostor: panství Thornfiel

● kompoziční výstavba

- ukázka je vystavěna chronologicky, avšak celý příběh je vyprávěn po 10 letech = jedná se o retrospektivní vyprávění

- úryvek se skládá z 12 odstavců, všechny tvoří přímá řeč

● vypravěč

ich – fomra – vypravěčkou je hlavní hrdinka Jana Eyrová

● postava

Jana Eyrová – tmavovlasá a tmavooká mladá dívka, štíhlá a malá, ne příliš hezká, ale vzdělaná a inteligentní, jde si za svým cílem, je hrdá, obětavá, vždy bojuje za spravedlnost

Edvard Fairfax Rochester – bohatý majitel Thornfieldu, třicátník, uzavřený, na první pohled protivný a nepřístupný, osvojil Adélku, prožil divoké mládí, nyní se chce usadit

paní Fairfaxová – správcová Thornfieldu, hodná, milá, pracovitá

Adélka – Francouzka, schovanka pana Rochestera, zvídavé živé dítě, rád se parádila

Jan Křtitel Rivers – kněz, vzdálený příbuzný Jany, vzdělaný, ale přísný, chce být misionářem

● vyprávěcí způsoby

- v úryvku převažuje přímá řeč, jedná se o dialog Jany a pana Rochestera

- pásmo vypravěče je minimální, v cih-formě

● typy promluv

pásmo vypravěče: Zaťal zuby., odpověděla jsem prudce, vydrážděná téměř k zlosti., opakoval pan Rochester, řekl ještě jednou a sevřel mě v náručí, přivinul si mě na prsa a přilnul svými rty k mým.

dialog:

„Proč myslíte, že to je neodvratné?“

„Vždyť jste mi to sám postavil před oči.“

„V jaké podobě?“

„V podobě slečny Ingramové, té vznešené krasavice - vaší nevěsty.“

„Mé nevěsty! Jaké nevěsty? Já žádnou nemám!“

„Ale budete mít.“

● jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

vykání – vyjádření úcty mezi mluvčími

- časté věty zvolací – vzrušený rozhovor

řečnická otázky - Myslíte, že tady zůstanu, když potom pro vás nebudu nic znamenat? Copak si myslíte, že jsem stroj a nemám cit? Že to mohu snést, když mi urvete od úst mé jediné sousto chleba, když mi vychrstnete z číše mou jedinou kapku živé vody?

● tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

Tady po mně nikdo nešlapal. Tady mě nekamenovali. Tady jsem nebyla pohřbena mezi úzkoprsými osobami,..., navždy se odtrhnout, postavit před oči, urvete mi od úst mé jediné sousto chleba – metonymie

zbavená vší naděje – hyperbola

mám pocit, jako bych před sebou viděla neodvratnou smrt, Mám právě tak duši jako vy - a zrovna tak živoucí srdce jako vy!; jako bychom byli už oba za hrobem a jako bychom stáli před Bohem - jako bychom si byli rovni - a to také jsme – přirovnání