Brontëová Ch. Jana Eyrová

Na Thornfield přijela celá společnost. Jana byla nucena sledovat krásné dámy, zatímco ona měla jen dvoje šaty. S jednou z dam vedl Rochester rozhovor o nesnesitelnosti vychovatelek. Pan Rochester poté kamsi zmizel a společnost chtěla vyrazit k cikánům, kteří se usadili nedaleko. Jenže pršelo a oni zůstali v domě. Večer přijela na panství stará cikánka, která hádala z ruky všem svobodným dívkám včetně Jany. O Janě toho cikánka věděla mnoho a ještě víc se vyptávala. Ukázalo se, že to byl převlečený pan Rochester. Jana mu sdělila, že přijel nějaký pan Mason, což pana Rochestera rozrušilo. V noci se znovu ozval divý smích. Mason byl raněn, prý ho napadla služebná s hysterickým smíchem Lada Poolová. Pan Rochester přivolal Janu, aby Masona ošetřovala než přijede lékař, a poté jí naznačil, že v životě udělal chybu, které dodnes lituje.

Pro Janu přijel kočí rodiny Reedových se zprávou, že paní Reedová umírá a chce Janě ještě něco sdělit. Před třemi lety přišel pro Janu dopis, aby odjela za strýcem Eyrem na Madeiru a byla jeho dědičkou. Krátce na to nenáviděná teta Sára Reedová zemřela. Jana se vrátila do Thornfieldu plná očekávání, že znovu uvidí pana Rochestera. I on byl rád, že jsou zase spolu. V domě se chystala svatba, Jana byla přesvědčená, že si pan Rochester bere jednu z dam, ale on o tom vůbec nemluvil. Když už byla Jana doma dva týdny, pan Rochester ji zastavil při procházce na zahradě. řekl jí, že ji miluje a že by chtěl, aby si ho vzala. Jana nejdřív nechápala, ale potom souhlasila. Do svatby zbýval měsíc, během nějž se Jana chovala jako dřív a nelibě nesla, že ji pan Rochester zahrnuje dárky. Noc před svatbou měla Jana zlý sen, do jejího pokoje vtrhla šílená žena a roztrhala svatební závoj. Pan Rochester Janu uklidnil, že to jistě zase byla paní Poolová.

Svatební obřad byl přerušen advokátem z Londýna. Ukázalo se, že pan Rochester má manželku, která žije na Thornfieldu. Ačkoli pan Rochester naléhá na Janu a přesvědčuje ji o své nevině, ona se cítí zhrzená, nepovolí a odejde. Odjela tak daleko, na kolik mil jí stačily peníze, a sháněla práci. Celé zbídačené se jí nakonec ujali v domě Riversových. Když se trochu vzpamatovala, vyprávěla dvěma sestrám a jejich bratrovi o svém osudu, o panu Rochesterovi však pomlčela a tajila také své příjmení. Farář Jan Křtitel Rivers slíbil, že jí sežene práci. Jana si s jeho sestrami skvěle rozuměla a spřátelily se. Poté získala od Jana Křtitele práci v nově zřízené dívčí škole. Učení ji velmi bavilo a byla spokojená. Jednou večer navštívila školu slečna Oliverová, mecenáška, a Jana pochopila, že se líbí panu Riversovi. Slečna Oliverová se chodila dívat do jeho hodin. Jana namalovala její portrét a nabídla ho panu Riversovi. Přiznal, že Rosamundu Oliverovou miluje, ale oženit se s ní nechtěl. Na okraji jednoho z obrázků si všiml jména „Eyrová“ a zjistil, že je Jana jeho sestřenice, která zdědila 20 tisíc liber. Jana je rozdělila na čtyři díly mezi sourozence Riversovy a měla radost, že má příbuzné. Dál vyučovala, do školy chodilo už šedesát dívek. Jan Janě nabídl sňatek a společný život v Indii, kde hodlal misionařit. Jana ho odmítla, hledala pravou lásku. Jan Křtitel se k ní od té chvíle choval studeně. Dal jí čas na rozmyšlenou a ona znovu odmítla. Před odjezdem Jana Křtitele jako kdyby slyšela hlas pana Rochestera, jak volá její jméno. Rychle odjela zpátky na Thornfield a hledala ho. Dům byl vyhořelý. Hostinský vylíčil Janě celou historii. Bláznivá manželka dům podpálila a uhořela, pan Rochestr při požáru oslepl a přišel o ruku. Jana se za ním ihned rozjela. Pan Rochester byl šťastný, když Janu poznal. Vyprávěla mu, kde strávila rok od svého útěku, a slíbila, že bude jeho ošetřovatelkou.