Cesta do hlubin noci_V001_o

Louis Destouches se tedy dostavil do malého domku v ulici Amélie 19; kde si Robert Denoël a Bernard Steele zřídil své nakladatelství, v sousedství maličké odsvěcené kaple, kterou používali jako sklad. Denoël byl Belgičan, syn profesora přírodních věd na universitě v Lutychu. Začal prodávat obrazy v galerii Irène Champignyové v ulici Sainte-Anne a tady potkal Eugèna Dabita, který si hledal cestu mezi malířstvím a literaturou a jehož Hotel Sever právě odmítl Balzagette. Denoël se rozhodl, že začne vydávat knihy a Hotel Sever byl mistrovský výkop, po němž zanedlouho následovala kniha Nevinný, za kterou Philippe Hériat dostal v roce 1931 Renaudotovu cenu.

Robert Denoël vylíčil, jak Louis Destouches vstoupil do jeho pracovny v ulici Amélie: „Přede mnou stál člověk stejně výjimečný jako jeho kniha. Mluvil se mnou skoro dvě hodiny jako lékař, který poznal život ze všech stran, jako nesmírně jasnozřivý člověk, mrazivě zoufalý, a přitom vášnivě zaujatý, cynický, a přitom soucitný. Dodnes si ho vybavuji, byl nervní, neklidný, měl modré oči, tvrdý pronikavý pohled a trochu vyděšené vzezření. Hlavně jedno jeho gesto mě zarazilo. Jeho pravá ruka sebou neustále cukala, jako by chtěla smést drobky se stolu, a on co chvíli vztyčoval ukazovák. Hovořil se mnou o válce, o smrti, o své knize; chvíli mluvil zaníceně a chvíli povzneseně jako někdo, kdo už má za sebou veškeré komedie, všechny iluse. Měl neustále pevný, živý výraz, někdy ohromující. Myšlenka na smrt, na vlastní smrt i na to, jak umírá svět, se v jeho hovoru vracela jako leitmotiv. Popisoval mi lidstvo vyhladovělé katastrofami, které si libuje v masakrech. Po tváři mu stékal pot a pohled jako by mu hořel.“

Na konci tohoto rozhovoru Denoël oznámil Louisi Destouchesovi, že jeho knihu přijímá.

(F. Gibault, Céline)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.