Cizinec hledá byt_V001_o

„Jmenuje se... To ještě nesmím říci!“

„Krucilaudon, přestaňte a řekněte mi její číslo! Já s ní musím mluvit, protože na to na všechno sám nestačím, sem chudák a váš šek je na sračku! Rozumějte mi: číslo!“

„Je ve hvězdách. Nesvítí hvězdy?“

„Méno! Méno vaší... já nevím, kdo to je... vaší milenky nebo nevěsty! A adresu!“

„Bydlí na velké zahradě. Všechno tam roste divoce. Už jste mě zul a ten cvoček přesto pořád tlačí. To znamená, že ještě něco mám udělat!“

„Máte, to se rozumí! Máte mi říct její číslo telefonu. Zpomínejte, já zatím pustím vodu do vany, aby tu bylo teplej.“

„Tenkrát kvetly třešně. Jeli jsme do Skalice. A ona řekla: ,Proč se nemůžeme dívat do slunce? Viděli bychom ráj!‘“

„Kdo to řek?“

„Moje matka Zavolejte Ji!“

Výňatek

Neumělecký text

Velmi rád vzpomínal Egon i na své jinošské mládí. Už tenkrát byli přáteli s Václavem Černým. Egon byl z Hronova, Černý z Náchoda. Jednou, jak mi líčil, zažili spolu v Hronově turisty, kteří vytáhli z domu stařičkého Mistra Aloise Jiráska. Ten prý jenom vzdychal: „Přejte klidu starci!“ O Černém mluvíval s humorem. […] Bylo to na sklonku září v sedmačtyřicátém, když přinesl Bonek k Šupům právě vyšlé číslo Kritického měsíčníku, kde měl Černý kritiku románu Cizinec hledá byt. Začíná: „Nová kniha Egona Hostovského, spíše delší povídka než román, je napínavou četbou, které vtipně vetkaný prvek fantastický propůjčuje na chvíli i zdání myšlenkové hloubky...“ Pak po jedenapůlstránkovém rozboru plném výhrad, kde nechybějí ani slova „banální floskule“, konstatuje: „Úhrnem: Cizinec hledá byt je fantastický, především jen fantastický příběh, konstruovaný umným vypravěčem, dotýkající se chvílemi již vrcholu virtuózní napínavosti a dovedně naznačující myšlenkové významy, jichž tu vpravdě není ...“ Když Egon kritiku dočetl, prohlásil: „To má Vašek o mne starost, abych po těch ,zahraničních úspěších‘ příliš nezpychnul!“ Velmi si však považoval kladné kritiky Grossmanovy v Listech. Počítal ho stejně jako Kamila, Zdeňka, Banka, Koláře, Fikara, Kárneta a mne mezi své nové přátele. A po dobříšské konferenci jich ještě přibylo.

(J. Hiršal, Vínek vzpomínek)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.