Dyk Krysař

- redaktor Národních listů

- nejosobnější poezie, silně subjektivní verše, často motiv tuláka

sbírky: Pohádky krve, Sluneční hodiny, Měsíce, Stoletý kalendář

Fráňa Šrámek (1877-1952)

- narozen v Sobotce (Český ráj), Písek – zde studoval

- zpočátku anarchista, v roce 1915 vězněn

- po válce žil samotářsky v Sobotce a v Praze

- psal poezii, prózu i drama ve stylu impresionismu – smyslem bylo zachytit prchavost okamžiku, nese také rysy vitalismu – okouzlení životem a přírodou

- v počáteční tvorbě je antimilitaristou

- častým tématem je mladá generace: zrání, boj s rodiči, psychický vývoj

- výborný autor milostné a přírodní lyriky, schopnost vyvolávat pocity lásky, milostné prožitky

sbírky: Života bído, přec tě mám rád, Modrý a rudý

Splav – impresionistická lyrika

romány: Stříbrný vítr, Tělo, Past

dramata: Měsíc nad řekou, Léto

Stanislav Kostka Neumann (1875-1947)

• otec mu zemřel v dětství, vychováván matkou a tetami, po nich zdědil vilu

• od mládí zájem o politiku, r. 1897 založil vlastní časopis Nový kult – nejvýznamnější teoretická, politická a kulturní revue českého anarchismu

r. 1894 odsouzen za velezradu a aktivity spojené s rozkládáním monarchie, zvolil si samovazbu

Nemesis bonorum custos (= Spravedlnost, ochránkyně dobrých)

od r. 1905 žil na Moravě – Brno, Bílovice nad Svitavou → opojení přírodou

Kniha lesů, vod a strání – jedna z nejkrásnějších sbírek české přírodní lyriky, koncipována jako běh roku od září do dalšího podzimu

sbírky z přelomu století: Jsem apoštol nového žití, Apostrofy hrdé a vášnivé, Satanova sláva mezi námi, Sen o zástupu zoufajících

- symbolismus, dekadentní nálady, projevy satanismu, kult zla a revolty

Fráňa Šrámek (1877 – 1952)

- básník, prozaik a dramatik

- vězněn za antimilitaristické postoje, hluboký vztah k rodnému kraji

- poezie: Života bído, přec Tě mám rád.

- sbírky: Modrý a rudý, Splav

- próza: Stříbrný vítr

● názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

politická lyrika: Buřiči, Satiry a sarkasmy, Pohádky z naší vesnice

skladba: Milá sedmi loupežníků

válečná tetralogie – Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok

drama Zmoudření dona Quijota – symbolistická hra, hrdina ztrácí iluze = umírá

● literární druh

epika

● literární žánr

novela

● literární forma

próza

● dominantní slohový postup

vyprávěcí

● typ vypravěče

er-forma

● vysvětlení názvu díla

Krysař – hlavní postava

● posouzení aktuálnosti díla

Myslím, že dnešní společnost by si z něj měla vzít ponaučení a nenechat se sebou vymetat, jako s nevymáchaným hadrem.

● určení místa a času textu

Německé hanzovní město Hammeln, středověk, historický čas

● stručné nastínění děje

Do města Hameln přijde krysař, aby ho zbavil všudypřítomných krys. Jeho tajemná píšťala je snad jedinou zbraní, které na tyto parazity působí. Tiché, temné hraní je odloudí a utopí. Během svého působení se zamiluje do Agnes, ke které cítí hlubokou lásku. Když ve městě už nezbyla ani jediná krysa a tím pádem byl úkol splněn, zažádal od radních, aby mu zaplatili tak, jak bylo předem domluveno. Nicméně radní slib nedodrželi a krysař nedostal ani pouhé poděkování. To ho ovšem značně rozhořčilo, přesto se z důvodu vztahu k Agnes nepokusil ani o pomstu. Jedné noci se však dozví, že Agnes čeká dítě se svým Kristiánem, kterého nemiluje, protože miluje krysaře. Z urputného žalu spáchá sebevraždu skokem z hory Koppel a v Hameln už nezbylo nic, co by tam krysaře drželo. Proto se rozhodne o krutou pomstu městu. Zhluboka a silně zapíská na píšťalu ukolébavku o sedmihradském království, všichni lidé ho slepě následují a spadnou do propasti. Jen místní blázen Sepp Jörgen píseň neslyší. Poté do propasti hází svoji píšťalu a skáče do ní také. Sepp Jörgen teprve druhý den pochopil, co se stalo a že je vlastně jediná živá duše v již nadobro opuštěném městě. Až druhý den na něj začíná doléhat včerejší vábení píšťaly a on se vydává směrem k propasti. Slyší ale křik malého osamělého dítěte, které přehluší i zvuk píšťaly. Sepp se tedy pro dítě vydal hledat matku.