MÁJOVÝ SEN - koncept maturitního okruhu

KONCEPT MATURITNÍHO OKRUHU K ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠCE Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY

Stránka 1 z 3 / Májový sen

Pozn.: Pro četbu a interpretaci je nejvhodnější vydání: Zdeňka TICHÁ, Spisování slavného frejíře, Praha 1978, s. 39 – 42

Co potřebuji ke studiu/přípravě:

 studijní příručky z jednotlivých ročníků (Český jazyk a komunikace, Literatura, Kapitoly z literární teorie), poznámky z výuky (sešit),

vypracovanou interpretaci, popř. internet

Jakou má zkouška koncepci:

 na „potítko“ k přípravě (20 minut) dostanete pracovní list s výňatkem z vybraného díla a s výňatkem z neuměleckého textu  ústní zkouška (15 minut) má dvě části: první část se týká uměleckého textu, literární historie, teorie a kritiky; druhá část je zaměřena na

neumělecký text (charakteristika textu podle jazykových rovin: komunikace a sloh, skladba, tvarosloví, slovní zásoba, pravopis…; jde o
práci s textem, tak jak jste na ni zvyklí z hodin češtiny)

MODELOVÝ VÝŇATEK (U maturitní zkoušky se může objevit výňatek z kterékoli části díla. Je proto nutné mít dílo přečtené a orientovat se v něm!)


ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A PŘÍKLADOVÉ ÚLOHY (Symbol otazníku (?) naznačuje, že daný pojem je nutné umět vysvětlit, jelikož může být předmětem doplňující otázky.)
Zařadit dílo do literárních druhů a žánru, doložit zařazení podle výňatku: Podle uměleckého zobrazení skutečnosti se jedná o lyrickoepický druh (?), podle formy textu o poezii (?). Žánrově je dílo milostnou
básnickou skladbou.

Stručně nastínit obsah díla (a zařadit výňatek do kontextu celého díla): V úvodu vstupujeme do rozepsaného textu, kterému chybí začátek. Vypravěč děkuje bohu za radost a mladost, pak se vrací
k původní řeči. Hovoří o začátku léta, o měsíci květnu, kdy ožívají všechny rostliny, a všechno připomíná ráj. Poté se vypravěč
obrací ke čtenáři a začíná vyprávět svůj příběh: Když se unavil s přáteli při zábavě, šel do svého pokoje, ulehl do bohatě ustlaného
lože, usnul a začal mít sen. Ve snu k němu přichází paní, kterou nabádá, aby se svlékla a lehla si k němu, jinak že shoří (vášní). Ona
mu vyčítá, že ji chce zbavit cti a že se neohlíží na její urozenost, čest a víru. Ten však oponuje, že její čest je v jejích rukách; zároveň
paní zahrnuje lichotkami a nabádá, aby si přilehla. Paní se svlékne do naha a mládenec-vypravěč je ohromen krásou jejího těla.
Ulehne s ní a vybízí ji k rozložení kolen… V tom se ale tak silně opře o postel, že následný hluk vyděsí psíčka ležícího pod postelí,
který zasténáním mládence-vypravěče probudí. Je zarmoucen, že vše bylo jen snem. V závěru radí čtenáři, aby si udržel svou
krásnou ženu a věřil jí, a pakliže jí nevěří, ať ji „v hrsti chová“.

Charakterizovat dílo z hlediska jazykového a kompozičního: V textu skladby se ve větší míře objevují archaické tvary slov. Jazyk je spisovný, využívá např. zdrobnělin (srdéčko, ženčičko). Verše
nemají pevný počet slabik (bezrozměrný verš), text připomíná prózu. Dialogy mládence a paní jsou uvozovány přímou řečí.
Umělecké jazykové prostředky a celé vyjadřování je kultivované, avšak ne náročné na četbu a interpretaci. Skladba je fragmentem
– nedochovala se celá. Můžeme ji rozčlenit na dvě dějové linie. První představuje dobu před usnutím a po probuzení, druhou
dějovou linii zastupuje samotný sen.

Vystihnout hlavní myšlenku díla (námět, téma, motivy):
Skladba v sobě nese milostné a erotické motivy. Humanistický autor do popředí staví důraz na tělesné požitky, ukazuje odvrat od
středověké morálky, a tím i proměnu myšlení. Skladba je postavena na zdůrazňování smyslu pro čest (neustále připomínaný paní)
a velikosti citu, vášně a lásky, která je srovnávána s palčivostí ohně (v promluvách mládence-vypravěče).

Charakterizovat hlavní postavy v díle: Optimistický vypravěč i mládenec ztělesňují ve skladbě renesanční lidi, oddávající se veselosti, lásce a erotice. Ženu (paní) vidí jako
nejkrásnější stvoření na světě. Protože jí jde o čest, stojí dokonce mravně výše než zamilovaný mládenec.