Frantisek Hrubin - Romance pro kridlovku

Celková kompozice knihy

jednotlivé podkapitoly jsou značeny datem a denní dobou vyprávění, úběžníkem těchto údajů je noc 28. srpna 1930, ve které vypravěč po smrti dědečka a po milostném setkání s Terinou reflektuje uplynulé dny, tato rovina je prokládána pasážemi z minulosti i „budoucnosti“

Znaky díla

složitá kompozice

ukazuje nemožnost návratu do minulosti, kde by začal žít nový život; osudová předurčenost lidského života (láska je v těsném sepětí se smrtí, mládí se stářím, budoucnost s minulostí)

protiklady (země x vesmír – protiklad časovosti a věčnosti, resp. Smrtelnosti člověka a věčnosti přírody)

Jazyk a styl

volný verš, žádný rým, opakování veršů

úvahy o osudovosti člověka, o předurčenosti jeho životního příběhu

Vliv díla

filmová adaptace (režisér Otakar Vávra)

Ukázka

Už nikdy se nesejdu s Tonkou, od včerejška večer leží a čeká v modřínech Obor, a navěky zkamenělá tam leží mezi ostatními balvany, čeká a ze starých metlic vystrkuje černý bok, tisíc let bude mě marně a marně čekat.

Jsem k zbláznění živý, má křídla, zřasená v krvi žil a cév, šíleně tepají. (Když jsem se řízl břitvou, křídla vytryskla navrch rudým pírkem, tatínek trhl rukou a na prsty sesypal se mu popel.)

Společensko-historický kontext

• 28.7. 1914 – 11.11. 1918 první světová válka; 28.10. 1918 vznik ČSR

• 20. léta rozvoj demokracie, kultury, ekonomiky

• 1929-33 světová hospodářská krize

• 30. léta nástup fašismu v Německu, Mnichovská dohoda (září 1938), nacistická okupace (15.3. 1939)

• 1.11. 1939 – 2.11. 1945 druhá světová válka

Současníci autora

• Proletářská poezie:

  • Jiří Wolker (1900-1924): Host do domu, Svatý kopeček, Těžká hodina

  • Josef Hora (1891-1945): básník, prozaik, literární kritik, překladatel, novinář; začínal pod vlivem symbolismu, civilismu a vitalismu, ve 20. letech patřil mezi proletářské autory; Pracující den (motiv revoluce, velkoměsta, ale současně i klidu, touhy po harmonii, sugestivní líčení bídy chudých, použití náboženských motivů), Srdce a vřava světa, (proletářské motivy), Itálie (poetismus), Struny ve větru intimní a meditativní poezie, ústředním motivem plynoucí čas, okouzlení Ruskem a revolucí), Máchovské variace (1936, ke 100. výročí Máchova úmrtí, užití kontrastů a máchovského rytmu-čtyřstopý jamb tajemství plynoucího času a nepomíjivosti tvůrčího činu)

  • Jindřich Hořejší (1886-1941): překládal francouzské prokleté básníky

  • S. K. Neumann: generace buřičů; vývoj od dekadence a anarchismu přes vitalismus, civilismus k proletářskému umění a socialistickému režimu; Rudé zpěvy (oslava proletářské poezie, SSSR jako zdroj naděje), Srdce a mračna, Anti-Gide (polemika s Gideovou knihou Návrat ze SSSR, Neumann vytýká údajné zkreslování sovětské skutečnosti), Bezedný rok, Zamořená léta