Karel-Čapek-Válka-s-mloky

Karel Čapek – Válka s mloky

Narození: 1890, Úmrtí: 1938

Zařazení do kontextu:

• Karel Čapek je největší osobností meziválečné prózy. Působil v první polovině 20. století. Byl to žurnalista, prozaik, dramatik, překladatel, kritik a autor knih pro děti. Je nazýván mistrem českého jazyka. Je zakladatelem nového publicistického útvaru Sloupek.

Charakteristika literární tvorby:

• Věnoval se hodně publicistice. Psal filosofická díla, kde se objevuje humanismus. Dále psal pohádky, povídky a protiválečná díla. Některá svá díla doplňoval vlastními kresbami. Poukazuje na to, že morálka lidstva zaostává za rozvojem techniky. Typickým znakem jeho děl je využívání obrovské slovní zásoby, používání neobvyklých slov a rozvitá souvětí.

Literární tvorba:

• RUR – vědecko- fantastické drama.

• Povídky z jedné a druhé kapsy – povídky s detektivní tématikou.

• Matka – antifašistické drama.

• Krakatit – nejslavnější a nejčtenější Čapkův román.

• Ze života hmyzu – satirická komedie.

Rozbor díla:

Literární druh – epika, próza

Literární žánr – antiutopický román

Doba děje – svět před 2. světovou válkou.

Místo děje – různá prostředí (Tichomoří, Atlantský oceán, Praha, La Manche, …)

Hlavní téma – střet mločí a lidské civilizace.

Jazyk a umělecké prostředky:

Pro knihu jsou typické novinové výstřižky, které jsou v knize nalepeny a vytváří tak jedinečnou prezentaci příběhu. Většinou jde o odborné texty, výpisy ze zasedání několika lidí, kde se diskutuje, nebo o popisy událostí souvisejících s mloky. V díle se vyskytuje málo dialogů a většinu textu tvoří popis. Dílo je psáno er-formou a v dialozích je použita ich-forma. V díle je využit bohatý spisovný jazyk, který je různorodý v řečích postav. V díle se objevují anglické, francouzské a německé vsuvky.

Kompozice díla:

Kniha začíná předmluvou a zbytek je rozdělen do tří částí, z nichž každá obsahuje několik kapitol. 1. část – epické vyprávění o objevení, využití a postupném zlidšťování mloků. 2. část - historie mloků, soubor novinářských zpráv. 3. část – reportérský záznam konfliktů mezi mloky a lidmi. Závěrečná kapitola: Autor mluví sám se sebou – zhodnocuje děj událostí, jak je vystihl, projevuje lítost nad lidstvem a jeho zkázou, snaží se vymyslet způsob, jak lidstvo zachránit. Děj má chronologický.

O díle:

Dílo bylo napsáno v roce 1936. Má varovat před nebezpečím nadcházející války a vyjádřit odsuzující postoj k fašismu. Mločí národ zde představuje nastupující fašistickou generaci v Německu, která slepě následuje svého vůdce. Důležitá je autorova myšlenka, že ne mloci, ale samotní lidé budou strůjcem vlastního neštěstí. Koneckonců samotný vůdce mloků je člověk. Společnosti se k problému staví lhostejně a nezastaví zásobování mloků zbraněmi ani po tom, co mloci zničí několik částí kontinentů.