Klasicismus

Jean Racine

• 1639–1699

• francouzský básník a dramatik

• položil základy psychologické tragédie

• psal tragédie a jednu komedii

• postavami jeho her bývají ženy a středem zájmu osudové lidské vášně, vrhající své nositele do zkázy

• čerpal z antiky

• Faidra

  • 1677

  • nejznámější hra

  • Tragédie o ženě krále Thesea, Faidře, která tajně milovala nevlastního syna Hippolyta. Ten ale miloval princeznu Aricii z nepřátelského klanu, který nechal Theseus vybít a jí nakázal, že se nesmí provdat a mít děti. Když Theseus odejde do světa, Faidra vyzná svou hříšnou lásku k němu své komorné Oinoně. Přijde zpráva, že Theseus ve světě zemřel a Oinona poradí Faidře, aby svou lásku Hippolytovi vyznala, což také Faidra učiní, ale Hippolytos její lásku neopětuje a odchází za Aricií. V tu dobu přijíždí Theseus, který nezahynul a Faidra s pláčem uteče. Hippolytos nic nevyzradí, odchází za Aricií a domluví se, že se vezmou a odejdou ze země. Faidra se ale bojí, že by to Hippolytos králi řekl a Ionona vymyslí, že je třeba Hippolyta předejít a se souhlasem Faidry řekne králi, že Hippolytos dělal Faidře neslušné návrhy. Král se na Hippolyta rozzlobí a pošle na něj kletbu boha Neptuna. Když Faidra zjistí, že otec syna proklel, svede vinu na Oinonu a vyžene ji. Ta spáchá sebevraždu - utopí se v moři. Potom se vlny zvednou, z moře vyleze obluda a splaší koně Hippolytovi, jenž jede za Aricií. Splašené koně táhnou Hippolyta za sebou a roztrhají ho na kusy. Na místo jeho smrti přiběhne Aricie a také umírá. Když se to dozví Theseus od vychovatele Hippolyta, uvěří, že za všechno může Faidra a Hippolytos že je věrný - potvrdí mu to i Faidra, poté co požila jed, a umírá.

Molière

• 1622–1673

• vlastní jméno: Jean-Baptiste Poquelin

• francouzský herec, spisovatel a dramatik

• patří k nejslavnějším dramatikům éry francouzského i světového klasicismu

• na přání otce notářem

• r. 1642 přišel v doprovodu krále Ludvíka XIII. do Narbonne jako mladík se skvělou právnickou kariérou

• v roce 1643 se zřekl úřadu a začal s divadlem

• r. 1643 vytvořil s herci divadelní soubor Illustre théâtre (Skvělé divadlo)

• vstoupil do kočovné herecké společnosti putoval po francouzském venkově

• setkal se s herci italské komedie a po jejich vzoru napsal první scénáře a první hru

• společnost, kterou vedl si získala dobrou pověst a r. 1658 vystoupila před králem Ludvíkem XIV.

• stal se ředitelem královského divadla v Paříži

• neustále měl nepříjemnosti s církví a s nepřáteli královského dvora

• král mu poskytoval ochranu

• zabýval se nízkým dramatem (komedie, fraška)

• ve hrách kritizoval a zesměšňoval společnost

• autor 33 komedií

• Lakomec

  • 1668

  • komedie

  • Děj hry se odehrává v Paříži roku 1670. Harpagon je sice bohatý, ale je neuvěřitelný lakomec. Dokonce každou návštěvu podezírá z krádeže, i když skutečně nic neukradla, a své děti omezuje jakbysmet. Má dceru Elišku a syna Kleanta, který je nucen si půjčovat peníze všade odjinud, jen ne od svého otce. Harpagonova zlotřilá povaha způsobí, že jde ještě dál a intrikuje s životy svých potomků. Kleant je zamilován do chudé dívky Mariany a chce otce požádat o svolení ke sňatku. Když tu otec syna překvapí výrokem, že to on si Marianu vezme! Zato svého Kleanta by rád oženil s bohatou vdovou a svou dceru Elišku, po uši zamilovanou do Valéra, zase provdal za stárnoucího boháče Anselma. To odpoledne nalezne Kleantův sluha Čipera poklad Harpagonem zakopaný na zahradě a uzme jej, aby tak Kleantovi pomohl. Odcizený majetek v Harpagonovi probudí šílenství. Začne zběsile pátrat a podezřívat každého ve svém okolí a nepřestane, dokud se nedozví, že Valér se zasnoubil s jeho dcerou – tehdy již přetéká a rudne vzteky, načež je přesvědčen, že Valéra oběsí. Ten však raději prozradí, že jeho otcem je Anselm – tedy vážený šlechtic a bohatý muž a Mariana jeho sestra, jakožto Anselmova dcera. Kleant svému otci navrhne, že peníze vrátí, ale pouze tehdy, dostane-li Marianu. Harpagon tak obětuje vše, jen aby získal své peníze zpět; jejich ztráta by pro něj znamenala konec všeho, a tak se Mariany vzdává. Pak ale pozná pravý původ Mariany a Valéra a pochopí, že vdavky jej nebudou stát jedinou minci a své dceři taktéž dávat žádné věno nemusí, proti svatbě svých dětí najednou nic nenamítá. A tak se Valér ožení s Eliškou a Kleant si vezme Marianu za ženu.