Literatura k maturitě: 1 ročník třetí část
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Dílo: Labyrint světa a ráj srdce: Na začátku příběhu se poutník vydává s dvěma alegorickými průvodci Všezvědem a Všudybudem ( symbolizuje lidskou touho po poznání ) a Mámením ( která odjakživa vnucuje lidem zkreslenou představu o tom, co vidí kolem sebe ) na cestu světem. Ten je zde ztvárněn jako město. Poutníkovi mají vidění zkreslovat brýle, naštěstí je má ale nasazené křivě, a poznává tedy pravou podstavu věcí. Nechce se však nikam zařadit a je svými průvodci předveden před postavu Moudrost. Východiskem z jeho situace mu je Boží hlas, který mu volá k úkrytu do komůrky vlastního srdce. Průvodcem je mu Kristus.
Dílo Jana Amose Komenského obsahuje učebnice, spisy o výchově tzv. útěšné spisy či filozofická a teologická pojednání. Veškerou tvorbu však spojuje víra ve všeobecnou ,,nápravu věcí lidských“. Cestu k nápravě lidstva a využitím pansofie odráží např. filozofický traktát Obecná porada o nápravě věcí lidských, který je považován za jedno z nejcennějších děl Komenského.
Bedřich Bridel: Vzdělání stejně jako většina jeho současníků získal díky jezuitům, studoval rétoriky a poetiky. Řadu svých děl vydal v jezuitské tiskárně v Klementinu, od 60. let 17. století působil jako misionář v Česku.
Dílo: Co Bůh ? Člověk ? Je meditativní báseň, pojednává o vztahu člověka k Bohu. Hlavní část představují úvahy o pomíjivosti člověka v protikladu k nekonečnosti a velikosti Boha.
Josef Dobrovský: Žil na přelomu 18. a 19. století a byl vynikající jazykovědec, historik, zakladatel slavistiky a zabýval se vývojem českého jazyka z literatury – Vědec.
Dílo: Dějiny české řeči a literatury: Toto dílo je rozborem vývoje české literatury a jazyka. Nejvyšší literární úrovně dosáhl český jazyk v době veleslavínské ( 16. století ). Dobrovský zde ukázal vzdělancům bohatství starší české literatury, která mohla být využita pro zvýšení úrovně současné češtiny.
Josef Jungmann: Byl vynikajícím jazykovědcem, tvůrcem slovníků, překladatelem, žurnalistou i básníkem. Byl vůdčí osobností druhé fáze národního obrození. Vystudoval filozofii a práva, působil jako učitel, později ředitel na gymnáziu v Praze.
Dílo: Slovník Česko – Německý: základním pramenem byla slovní zásoba českého jazyka. Opíral se o starší práce jazykovědců, opíral se také o nářečí, o slovanské jazyky ( o ruštinu a polštinu ). Vytvářel i novotvary, a tak vznikl slovník o 120 000 hesel. Z novotvarů: zeměpis, časopis, rostlina, záře, … Z ruštiny pochází slova: dolina, neblahý… Z polštiny: výkřik, ….
Rukopis královédvorský: ( 1817 ) Byl „nalezen“ roku 1817 Václavem Hankou. Měl to být fragment kodexu poezie ze 13. století. Obsahoval 6 epických básní, 6 lyrických básní ( citových ), 2 lyrickoepické básně.
Rukopis zelenohorský :( 1818 ) „Nalezen“ o rok později na Zelené hoře u Nepomuku a měl pocházet z 9. až 10. století. Básnická skladba Libušin soud pojednává o staročeském sněmu, na kterém vrcholí spor o dědictví mezi dvěma bratry. Libuše je rozsoudila tak, aby dědictví spravovali oba. Tento výjev měl ukázat vyspělost společenského zřízení u nás v dobách pohanství