Literatura k maturitě: 1 ročník třetí část
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Literatura k maturitě 2021/2022
Ročník:
Hospodine, pomiluj ny: Hospodine, smiluj se nad námi Je naše nestarší dochovaná duchovní píseň, Má staroslovenský původ a postupně byla počešťována. Vznikla už koncem 10. století, autor není znám, ale autorství se většinou připisuje sv. Vojtěchovi. Jedná se o chorál, tj. jednohlasý sborový liturgický zpěv.
V básni vyslovuje autor prosbu k Bohu o zachování základních životních potřeb člověka – hojnosti a míru. V období staršího středověku se píseň stala dokonce první národní hymnou.
Kosmas: ( 1045 – 1125 ) Byl český kronikář a zakladatel českého dějepisectví. Je jedním z mála středověkých autorů, u kterého známe jeho pravé jméno i některé životopisné údaje. Pravděpodobně pocházel z rodiny duchovního a následoval povolání svého otce. Po návratu do Čech se stal členem pražské kapituly svatého Víta, roku 1099 byl vysvěcen na kněze. Později působil jako děkan pražské kapituly.
Dílo: Kronika česká: Dílo je rozděleno do tří částí. První kniha popisuje počátky vzniku národů. Vypráví báje o praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách Kazi, Tetě a Libuši. Popisuje přijetí křesťanství během vlády knížete Bořivoje, život sv. Václava a sv. Vojtěcha, vládu Boleslava I, II, III a končí smrtí knížete Jaromíra. Při psaní druhé knihy se zaměřil především na vývoj českého státu za vlády knížete Břetislava I. Třetí kniha přináší události z Kosmovy současnosti. V této době považoval Kosmas za ideál panovníka Břetislava II.
Alexandreida: Je to rozsáhlá staročeská světská epická báseň a její autor není známý. Alexandreidy vznikaly ve středověku ve více národních evropských literaturách. Vzorem se jim stala latinská báseň Gualtera Castellionského Alexandreis, kterou napsal roku 1172 podle pozdních antických pramenů. V Česku vznikly dvě Alexandreidy, německá a česká. Námětem eposu jsou osudy a vojenská tažení slavného makedonského krále Alexandra Velikého ( žil v letech 356 – 323 př. n. l. ). Tento starověký král a rytíř se stal vzorem pro středověké autory, kteří ve svých dílech představovali ideál panovníka. Česká Alexandreida, dochovaná pouze ve zlomcích, se také snažila představit v postavě makedonského vládce ideál, který by mohl být vzorem pro českého panovníka.
Kronika tak řečeného Dalimila: Je první česky psaná veršovaná kronika. Byla napsána v prvních letech vlády českého krále Jana Lucemburského, tedy 1310 – 1314. Její autor není známý. Historiograficky nepodložené přisouzení díla blíže neznámému Dalimilovi vzniklo období baroka. Kronikář Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české ( 1541 ) uvádí mezi prameny, z nichž čerpal, boleslavského kanovníka Dalimila Mezeřického. Kronika má silné protiněmecké vyznění. Vznikla zřejmě jako reakce na nástup Jana Lucemburského na český trůn. Tento česká král vládl v letech 1310 – 1346. Dílo je však historicky nepřesné a nespolehlivé. Jeho věrohodnost je oproti Kosmové kronice nižší.