Literatura k maturitě: 2 ročník čtvrtá část

Literatura k maturitě 2021/2022

2. Ročník:

Anton Pavlovič Čechov: Ruský prozaik a dramatik, vystudoval medicínu na univerzitě v Moskvě. Postava lékaře se objevuje ve většině jeho dramat. Přispíval do různých humoristických časopisů a novin. V roce 1890 podnikl náročnou cestu přes Sibiř, aby zachytil a popsal situaci vězňů pracujících na ostrově Sachalin. Během cesty si značně podlomil zdraví, proto se přestěhoval do Jalty na Krymu. V létě roku 1904 ze stejných důvodů odjel do německých lázní Badenweiler, kde zemřel. Zakladatel tzv. lyrického dramatu ( např. Racek, Tři oříšky ). Základním rysem jeho her je tzv. nedějovost ( Višňovém sadu ). Čechova dramata mají pouze čtyři dějství.

Dílo: Višňový sad: Je alegorickým dílem – sad lze vnímat jako symbol Rusko. Hra začíná návratem šlechtičny Raněvské na její zadlužené panství. Hrozící zkázu si nikdo nechce přiznat. Téměř všechny postavy jsou si vědomy prázdnoty svého života, jsou nerozhodné a chovají se jinak, než by ve skutečnosti měly.

Racek: Neopětované city mezi postavami. Stará herečka Arkadinová veškerou pozornost vztahuje na sebe a na svého milence, mladého spisovatele Trigorina. Do něj se zamiluje i Nina, i když zpočátku milovala Trepleva, syna Arkadinové. Treplev bojuje o matčinu pozornost i lásku a o uznání svého spisovatelského talentu. Nezíská ani jedno. Drama končí jeho sebevraždou po rozhovoru s Ninou.

Božena Němcová: O původu i přesném datu narození Boženy Němcové, autorky venkovských próz a pohádkových sbírek, panují pochybnosti. Dětství prožila v Ratibořicích u České Skalice. Silně na ní působilo venkovské prostředí a osobnost její babičky Magdalény Novotné, ale i kultivované prostředí Chvalkovicích, kam byla dána na vychování. V Praze se Němcová seznámila s řadou vlastenců a spisovatelů. Její literární tvorbu ovlivnil i pobyt v Chodsku, Slovensku atd.

Dílo: Babička: Babička začíná předmluvou – vyznání lásky k zesnulé babičce, která v autorčině srdci stále žije. Touto knihou ji hodlá oslavit a přeje si, aby dílo alespoň někteří lidé četli s takovým potěšením, s jakým ona je psala. Vypravěčka zachycuje poslední léta života babičky, její obětavou lásku i ubývací síly. Dojemné loučení s vnoučaty, která jsou v té době babičce nablízku, zakončuje modlitba. Umíráček provází smutek celého údolí. Děj knihy začíná příjezdem babičky na Staré bělidlo v Ratibořicích. Přijela své dceři Terezce pomáhat s péčí o domácnost a děti. Babička je vylíčena jako dobrosrdečná a zbožná žena. Kniha zachycuje každodenní venkovský život napříč celým rokem. Šestá kapitola je věnována osudu bláznivé Viktorky, dříve krásného mladého děvčete. Okouzlil ji voják, z lásky k němu utekla z domu a otěhotněla s ním. Voják dívku zradil a Viktorka přišla o rozum. Zcela zpustla, dokonce své dítě hodila do splavu. Později tam sedávala a zpívala ukolébavku. Sedmá kapitola líčí návštěvu babičky a dětí na zámku a setkání s paní kněžnou a s komtesou Hortensií. Od osmé kapitoly je vyprávění úzce spjato s jednotlivými ročními obdobími, s lidovými zvyky, pracovními činnostmi, proměňujícími se přírodními motivy.