Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Autor: Arnošt Lustig

Kniha vydaná roku 1964

Děj se odehrává v roce 1943 během několika málo dnů, v Polsku a Německu (vlak, tábor v Osvětimi) - podle skutečných událostí

Literární druh, žánr

Epika, próza, psychologická novela psaná podle skutečných událostí

Hlavní téma

Válka, postavení židů, koncentrační tábory, rodina, tanec, nelidskost

Kompozice

Er-forma

Text rozdělen do 3 kapitol

Chronologické vyprávění

Jazyk

Spisovná a hovorová čeština, odborné termíny z židovského náboženství

Typy promluv

Přímá i nepřímá řeč

LITERÁRNĚ HISTORICKÝ KONTEXT

• Meziválečná literatura

POSTAVY

• Kateřina Horovitzová – židovka, tanečnice, dívka, tichá, sebevědomá, statečná

• Herman Cohen – žid, mluvčí obchodník, rozumný a statečný

• Bedřich Brenske – velitel tajného spolku, cílevědomí, krutý, manipulátor

• Krejčí

• rabín Dajám

DĚJ

Jednoho dne bylo zajato 20 židovských obchodníků, kteří chtěli emigrovat před válkou do Ameriky. V té době patřili židé mezi jedny z nejbohatších. Na jejich cestě se jich ujímá Němec Bedřich Brenske, který dostává pokyn, vymámit z nich, co nejvíce peněz, které by měli mít uložené na švýcarských kontech. Brenske jim slibuje deport do USA.

V tuto chvíli přijíždí dalším transportem do tábora unavená a vyplašená Kateřina Horovitzová a svěřuje se otci o jejím strachu ze smrti. Tento rozhovor vyslechne Herman Cohen, mluvčí židovské skupiny, a rozhodne se ji vykoupit. Brenske souhlasí s jejím připojením ke skupině pod podmínkou, že za ní zaplatí sto tisíc franků, to pro ně není problém, a tak se k nim Kateřina připojuje. Kateřina je mladá dvanáctiletá dívka, která ráda tancuje. Skupina židů ji zachránila život, protože zbytek její rodiny šel hned po přívozu do plynu. Cohenovi se velmi líbila, a tak jí nechal ušít krásné šaty a kabát. Krejčí, který jí je měl ušít, se k ní nejprve choval odměřeně, ale nakonec se nad ní smiloval a citlivě se jí snažil vysvětlit, co se stalo s její rodinou. Kateřina to sice nepochopila, ale také si krejčího oblíbila a chtěla přes něj poslat zprávu rodině. Na dno kufru, ve kterém jí donesl šaty, napsala vzkaz své rodině. Kateřina si myslela, že když mohli vykoupit ji, mohli by vykoupit i zbytek její rodiny. I když chtěla tuto prosbu vyslovit před Hermanem, nikdy mu to neřekla. Dvacetijednačlenná skupina nasedá do vlaku a vydávají se na cestu. Každý z nich měl vlastní kupé, ve kterém byli střeženi dvěma strážníky. Brenske se snažil najít nějaký důvod k tomu, aby z nich vymámil všechny jejich peníze. Kateřina neměla vlastní pas a bez toho by se nemohla do USA dostat, a tak byla donucena vzít si Hermana Cohena. Kvůli jejich tradicím při svatbách se s vlakem museli vrátit zpátky do tábora. V táboře je oddává rabín Dajám, který během obřadu zpívá smuteční píseň, která je obvykle zpívána na pohřbech. Touto písní se jí snaží naznačit, že její rodina umřela. Trasa jejich transportu se změní a po nějaké době jsou nuceni vystoupit a jít do očistné místnosti, aby se zbavili nečistot. Tam do té doby naprosto nevinná a naivní Kateřina pozná, že je konec a že nemají žádnou šanci. Vojáci ji přemlouvají, aby jim ještě předtím zatančila. Ona nechce, ale využije jejich nepozornosti, jednomu z nich vytrhne zbraň a dva vojáky zastřelí. Nakonec je s ostatními zahnána do sprchy, voda zde ovšem neteče a namísto vody ucítí plyn. Všichni pomalu umírají, najednou se otevřou dveře a v čele s Brenskym je zde mnoho dalších vojáků, ti zastřelí Kateřinu přímo do srdce. Těla obchodníků jsou spálena, jen její tělo zůstává v sušárně, kde ji rabín Dajám zpívá, utěšuje a hladí. Její vlasy jsou použity na výrobu matrací. Kniha končí spálením jejího těla, které sleduje rabín.