Ostře sledované vlaky

JAZYK

Z přesné znalosti prostředí, v němž se většina Hrabalova kniha odehrává, vycházel i používaný jazyk. Postavy promlouvají přímou řečí úměrnou svému postavení, Hrabal používá množství nespisovných výrazů a nebrání se ani vulgarismům. Tím dosahuje nebývalé autentičnosti a jen umocňuje poutavost a věrohodnost obsažených rozhovorů. Mezi významné prvky Hrabalovy knihy patří i jeho metafory.

Monology, dialogy

PROSTŘEDÍ

Děj se odehrává za druhé světové války na malém městečku (u Hradce Králové).

Zobrazuje pár dnů roku 1945 na jeho vlakovém nádraží.

OKOLNOSTI VZNIKKU DÍLA

Vzhledem k jejímu obsahu a době ve které se odehrává je patrné, že Hrabal čerpá ze svých vlastních zkušeností z druhé světové války. Byl totiž výpravčím na malém nádraží v městečku Kostomlaty u Nymburka. Autor se snaží vyjádřit, jak hluboký dopad na něj osobně měla světová válka. Líčí, jakým způsobem vnímali válku obyčejní lidé, protože se sám mezi obyčejnými lidmi pohyboval. Knihou nastiňuje situaci, jaká vládla za války na malém nádraží, že vše, ačkoliv nesouvisející s válkou bylo válkou ovlivněno. Například, že výpravčí Hubička byl nakonec shledán vinným. Ne, protože orazítkoval hýždě telegrafistky, nýbrž protože razítka byla německá a jejich natištěním došlo k zneuctění německého jazyka. Hrabal se v tomto příkladu dostává až k absurdní demonstraci věcí, které se děly za druhé světové války. Píše o utrpení, jaké válka vnesla do života všech, o strachu, co se může stát, když z ničeho nic vám míří parabelou na záda, přestože jste nic neudělal a o touze obyčejných lidí pomstít se nepříteli, který jim přinesl tolik bolesti. Ta pomsta byla vedena, ne protože by chtěli spáchat hrdinský čin, ale jako osobní pomsta člověka, jako osobní povinnost nechat explodovat Ostře sledovaný transport s výbušninou, i přes hrozbu nesplnění pracovních povinností: zabránění hladkého průjezdu vlaku. A to všechno z pohledu obyčejných lidí, mezi kterými Hrabal žil a jejichž svět se snažil popsat se všemi jejich problémy, které se mohly odehrát kdykoliv.

HISTORICKO-SPOLEČENSKÝ KONTEXT

Pokud se budeme soustředit na dobu, ve které bylo Hrabalovo dílo vydáno, zjistíme, že kniha přinesla komunistické společnosti knihu antifašisticky laděnou, která by mohla být dle komunistického režimu „kulturně přínosná“, ale pokud srovnáme hrdiny Hrabalovy knihy, s hrdiny knih z padesátých let můžeme spekulovat, jestli by kniha byla v padesátých letech vydána, protože tehdy byl ideál knižního nebo filmového hrdiny zobrazován jako neskutečné postavy bez chyb a oddaní bojovníci proti fašismu, což postavy Hrabalovy knihy rozhodně nejsou, ačkoliv byly proti fašismu. Proto v šedesátých letech, kdy kontrolovanost kultury značně povolila, mohla být Hrabalova kniha vydána. Bez problémů se však kniha neobešla a podle článku v Literárních novinách z roku 1965 nazvaný „Sex a múzy“ od Miloše Hoznauzera se dovídáme, že reakce některé části veřejnosti na knihu byly značně negativní. Například bylo v článku uvedeno, že na jisté pražské škole byla jejím ředitelem kniha vykázána ze školy, protože šlo údajně o knihu nevhodnou pro mládež.