Ostře sledované vlaky

Celkově však dobová kritika přivítala Hrabalovu knihu kladně, protože se jim líbil Hrabalův návrat směrem k tradičnějším formám, který je v Ostře sledovaných vlacích velmi patrný, žádná z jeho knih není tak “čtivá” jako právě tato. To ostatně cítil i autor a žádné jeho další dílo již nebylo tak konvenční, jak poznamenal Jan Lopatka.

1945-Osvobození Československa, nové rozdělení světa

1948-nástup Gottwalda

-50. léta: studená válka, „železná opona“

-60. léta: druhá vlna uvolnění

-1977-Charta 77

-1989-pád komunismu, vznik pluralitního státu

Reakce na válku:

Jan Drda, Julius Fučík, Jiří Marek, Arnošt Lustig, Ladislav Fuks

Antonín Zápotocký, Jiří Mucha, Jan Otčenášek, Karel Ptáčník, Ludvík Aškenázy

Vaculík, Saifert, Diviš, Kolář, Kundera, Hutka, Třešňák

Próza 80. let

B. Hrabal, Milan Kundera, J. Škvorecký, P. Kohout, V. Neff, O. Pavel, I. Klíma

Próza 90. let

Petra Hůlová, Alexandra Berková, Jiří Kratochvíl, Jaroslav Rudiš

AUTOR A DÍLO

Bohumil Hrabal (1914-1997)

Světově uznávaný prozaik

vystudoval práva na Karlově univerzitě. Vystřídal mnohá zaměstnání (traťový dělník, telegrafista, výpravčí, pojišťovací a obchodní agent, dělník, balič ve Sběrných surovinách, kulisák).

V Hrabalově tvorbě se spojuje oficiální, samizdatový a exilový proud české literatury.

Bohumil Hrabal se narodil 28. března v Brně-Židenicích. Jeho matkou byla svobodná žena Marie Kiliánová, otec na rodném listu nebyl uveden.

Jeho školní docházka neprobíhala nijak lehce, Bohumil se neučil, propadal skoro ze všech předmětů, dokonce musel jeden ročník opakovat dvakrát. Raději než v lavici pozoroval dění a poslouchal řeči. Pestrý život malého pivovaru ho okouzloval, zejména když nymburský pivovar přilákal jednoho dne Francinova bratra obuvníka Josefa Hrabala, který přijel, jak stále zdůrazňoval jen na 14 dní a zůstal až do smrti. Živelný strýc Pepin si desetiletého Bohumila zcela získal a chlapec k němu přilnul víc než k rodičům. Však také Bohumil Hrabal považoval Pepina za svého pravého otce. Osoba strýce Pepina byla velký zdroj příběhů a námětů, které později Hrabal zařazoval do své literární tvorby.

K literatuře se dostal spolu se svými přáteli. Objevovali moderní umění. V roce 1935 se zapsal jako řádný posluchač právnické fakulty Univerzity Karlovy. V té době již publikuje některé své básně v nymburských listech. K absolutoriu však nedošlo, protože přišla druhá světová válka. Hrabal nastoupil do železniční služby v Kostomlatech u Nymburka, kde se stal výpravčím. V roce 1956 se Bohumil Hrabal oženil s Eliškou Plevovou a v roce 1962 se na popud přítele Jiřího Koláře, který velmi podporoval tvorbu Bohumila Hrabala, stává spisovatelem na volné noze. Jeho povídky vycházejí hlavně v časopisech a konečně roku 1962 vychází první kniha Perlička na dně. V té době začaly jeho knihy vycházet v zahraničí. Když potom vyšly i u nás, nebylo to na dlouho a ačkoliv byly zfilmovány, později byly zakázány. V roce 1987 zemřela jeho žena a po deseti letech pádem z pátého patra nemocničního okna umírá Bohumil Hrabal, údajně šlo o nehodu, když krmil ptáčky.