Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Ostře sledované vlaky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (19,4 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

BOHUMIL HRABAL – OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY TÉMATIKA Literární duh: Próza, epika Literární žánr:Novela Hlavní téma-život mladého Miloše Hrmy, chtěl se zabít, nakonec zabíjí jeho Vedlejší téma-zamyšlení nad životem, absurdita války Milošova smrt má tak trochu symbolickou platnost. Miloš-jako mladý člověk-umírá ze lepší dny. Hrabal se dotýká otázky fašistického Německa a boje Čechů za svobodu. Novela byla poprvé vydána roku 1965 POSTAVY hlavní postavy: Miloš Hrma-mladý výpravčí na nádraží, zmítající se mezi milostnou touhou a nedostatkem zkušeností. Své problémy se pokusil vyřešit sebevraždou (podřezal si žíly), ale neúspěšně. Stále má pocit, že se mu někdo směj a někdo ho sleduje. Svůj vzor má v Hubičkovi. Nese těžce svou sexuální nezkušenost. Konec Milošovým komplexům učiní pak poměr s Viktorií, živelnou, veselou dívkou, jež podpoří jeho sebedůvěru. Z chlapce se stává muž. Svému okolí to dokazuje zejména poté, co vhodí do vlaku s nákladem střeliva časovanou nálož. Neujde však pozornosti jednoho německého vojáka. Je postřelen. Kulka mu zasáhla plíce a Miloš umírá v příkopě spolu s vojákem. Uvědomuje si, že život, který prožíval je vlastně krásný a on ho ztrácí. Hubička-rázný a veselý výpravčí. Nedělá si nejmenší trápení ze svých afér. Sexuálními aférami je proslaven. Později se dozvídáme, že již dlouho spolupracoval s odbojem, byl prostředníkem k sabotáží německých vlaků. Je v něm určitá dávka recesismu. Přednosta stanice-typická hrabalovská postava. Trpí rozporem, zda jsou pro něj důležitější železniční povinnosti, loajálnost (povýšení) či pěstování holubů Autor velice dobře vystihl mentalitu českého člověka, na jedné straně příliš opatrného, na straně druhé zdatného, žádá-li to situace, odvážných činů. Hrdinství je zde pojato zcela lidsky, nepateticky, vyrůstá spíše z osobní potřeby hlavního hrdiny prezentovat se svému okolí, být uznáván. Zdenička Svatá-telegrafistka, nechala si orazítkovat hýždě Hubičkou Viktoria Frei-odbojová spojka; zaučí Miloše KOMPOZICE Rámcová-Ústředním příběhem prolínají i jiné drobné epizody s dalšími zajímavými figurkami. Princip je chronologický. Spojení jednotlivých tematických částí je těsně spjaté. VNITŘNÍ VÝSTAVBA DĚJE Mladý hrdina Miloš Hrma se zaškoluje v malé železniční stanici na výpravčího - druhá světová válka je v posledním tažení a dějiny kulminují, on má ale své osobní problémy s eiaculatio praecox, které ho dovedou až k pokusu o sebevraždu a teď se vrací do staniční kanceláře, kde jej zaškoluje zkušený výpravčí Hubička, který má právě na krku aféru s orazítkovanými hýžděmi telegrafistky Zdeničky Svaté. Vyšetřovací komise v čele s radou Zednickem zbaví pana přednostu nadějí na "inspektorskou zahrádku". Do této atmosféry přijíždí v noci na stanici odbojová spojka Viktoria Freie - přiváží výbušninu k likvidaci ostře sledovaného vojenského transportu a při té příležitosti zlikviduje i Milošův problém. Miloš vynese nálož na stožár semaforu a odtud ji shodí na vagon plný střeliva. V poslední chvíli je však střelen vojákem ve vlaku a spolu s ním pak vedle vlakových kolejí umírá. JAZYK Z přesné znalosti prostředí, v němž se většina Hrabalova kniha odehrává, vycházel i používaný jazyk. Postavy promlouvají přímou řečí úměrnou svému postavení, Hrabal používá množství nespisovných výrazů a nebrání se ani vulgarismům. Tím dosahuje nebývalé autentičnosti a jen umocňuje poutavost a věrohodnost obsažených rozhovorů. Mezi významné prvky Hrabalovy knihy patří i jehometafory. Monology, dialogy PROSTŘEDÍ Děj se odehrává za druhé světové války na malém městečku (u Hradce Králové). Zobrazuje pár dnů roku 1945 na jeho vlakovém nádraží. OKOLNOSTI VZNIKKU DÍLA Vzhledem k jejímu obsahu a době ve které se odehrává je patrné, že Hrabal čerpá ze svých vlastních zkušeností z druhé světové války. Byl totiž výpravčím na malém nádraží v městečku Kostomlaty u Nymburka. Autor se snaží vyjádřit, jak hluboký dopad na něj osobně měla světová válka. Líčí, jakým způsobem vnímali válku obyčejní lidé, protože se sám mezi obyčejnými lidmi pohyboval. Knihou nastiňuje situaci, jaká vládla za války na malém nádraží, že vše, ačkoliv nesouvisející s válkou bylo válkou ovlivněno. Například, že výpravčí Hubička byl nakonec shledán vinným. Ne, protože orazítkoval hýždě telegrafistky, nýbrž protože razítka byla německá a jejich natištěním došlo k zneuctění německého jazyka. Hrabal se v tomto příkladu dostává až k absurdní demonstraci věcí, které se děly za druhé světové války. Píše o utrpení, jaké válka vnesla do života všech, o strachu, co se může stát, když z ničeho nic vám míří parabelou na záda, přestože jste nic neudělal a o touze obyčejných lidí pomstít se nepříteli, který jim přinesl tolik bolesti. Ta pomsta byla vedena, ne protože by chtěli spáchat hrdinský čin, ale jako osobní pomsta člověka, jako osobní povinnost nechat explodovat Ostře sledovaný transport s výbušninou, i přes hrozbu nesplnění pracovních povinností: zabránění hladkého průjezdu vlaku. A to všechno z pohledu obyčejných lidí, mezi kterými Hrabal žil a jejichž svět se snažil popsat se všemi jejich problémy, které se mohly odehrát kdykoliv. HISTORICKO-SPOLEČENSKÝ KONTEXT Pokud se budeme soustředit na dobu, ve které bylo Hrabalovo dílo vydáno, zjistíme, že kniha přinesla komunistické společnosti knihu antifašisticky laděnou, která by mohla být dle komunistického režimu „kulturně přínosná“, ale pokud srovnáme hrdiny Hrabalovy knihy, s hrdiny knih z padesátých let můžeme spekulovat, jestli by kniha byla v padesátých letech vydána, protože tehdy byl ideál knižního nebo filmového hrdiny zobrazován jako neskutečné postavy bez chyb a oddaní bojovníci proti fašismu, což postavy Hrabalovy knihy rozhodně nejsou, ačkoliv byly proti fašismu. Proto v šedesátých letech, kdy kontrolovanost kultury značně povolila, mohla být Hrabalova kniha vydána. Bez problémů se však kniha neobešla a podle článku v Literárních novinách z roku 1965 nazvaný „Sex a múzy“ od Miloše Hoznauzera se dovídáme, že reakce některé části veřejnosti na knihu byly značně neg

Témata, do kterých materiál patří