Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Obraz 1WW ve světová literatuře

Děj:

Příběh začíná krátce po atentátu v Sarajevu. Švejk spolu s hostinským je zatčen za neopatrné řeči o válce a císaři. Skončí na policejním ředitelství, před soudními lékaři, kteří ho následně pošlou do blázince. Odsud je krátce na to vyhozen odveden na policejní komisařství a opět na policejní ředitelství, kde ho nakonec propustí domů. V době, kdy Rakousko začínalo ve válce prohrávat, došla i na Švejka řada, a také on se měl dostavit na vojnu. Jelikož zrovna trpěl revmatismem musela ho k lékařské prohlídce dovést hospodyně Müllerová na vozíku. Lékaři je Švejk označen za simulanta a je poslán do vojenské nemocnice, kde se to simulanty jen hemží. Po krátkém pobytu zde je poslán na garnizónu mezi vězně, kde všichni musí chodit na kázání. Polní kurátor si Švejka všimne a nechá ho propustit s tím, že se stane jeho sluhou. Ovšem kurátor je věčný pijan a karbaník. V kartách také jednou prohraje i samotného Švejka. A tak se Švejk stane sluhou nadporučíka Lukáše.

Nadporučík Lukáš byl hodný člověk pečoval o svoji rotu na manévrech jak se sluší a patří. Byl spravedlivý. Neobyčejně rád měl zvířata. A Švejkovi řekl Přeji si, abyste mluvil vždy pravdu a vykonával bez reptání všechny rozkazy. Jednou za nadporučíkem přijela návštěva. Předala Švejkovi psaní. Jak si ho nadporučík přečetl ptal se Švejka co té dámě udělal že píše že je dobytek. Ten se bránil tak že nedostal žádný rozkaz nebo pokyn. Potom napsal té dámě dopis kde se jí omlouvá a zve ji k sobě píše jí od kdy je doma a že dal Švejkovi již rozkazy aby jí ve všem vyhověl. Když si jednou pan nadporučík přál psa Švejk neváhal a šel ho shánět. V osm hodin bylo vidět dobrého vojáka Švejka na rohu Havlíčkova náměstí. Čekal na služku se stájovým pinčem. Konečně se dočkal a kolem něho přeběhl fousatý pes s černýma očima. Byl veselý jako všichni psi. Když ho dovedl domů (toho psa ukradli jmenoval se Fox a pak ho přejmenovali na Max) lehl si ke kamnům a usnul po tom celém dobrodružství. Nadporučík byl překvapen, když uviděl Maxa který byl rád že vidí muže se šavlí.

Autorův záměr:

Haškovým záměrem bylo satirickou formou poukázat na problémy rakouského císařství a jeho zkorumpovaného systému. V textu můžeme spatřovat také kritiku války.

Vlastní názor:

Tuto knihu jsem ihned po přečtení zařadila do mého pomyslného seznamu nejlepších knih. Velmi mě bavilo při čtení pozorovat postavu Švejka a postupně odhalovat více a více rysů jeho povahy. Bylo to trochu jako hádanka, ke které jsem při čtení hledala klíče a indicie, které ovšem v textu nejsou patrné na první pohled. Zajímavé bylo posuzovat Švejka a jeho povahu v průběhu čtení. Musím totiž podotknout že, jsem zpočátku knihy jsem na Švejka nahlížela úplně jinak než po dočtení. Zprvu mi připadal opravdu jen jako hloupý dobrák, který má štěstí blízko. Na konci už mi ovšem připadalo, že ne vše, co se kolem něho děje je pouhé štěstí a že spoustu věcí promýšlí do detailů, aby vycházeli v jeho prospěch.