Pojmy + česká poezie 1. polovina 20. století

Slovníček pojmů

Kubismus

• směr především výtvarného umění a architektury

• vznikl ve Francii kolem roku 1907, zakladatelé: Pablo Picasso, Georges Braque (Henry Matisse řekl o jeho díle, že své malby skládá jen z malých krychlí – cubes → kubismus)

• ruší tradiční malířskou perspektivu – revolučnost

• tvořili často portréty a zátiší – častá je geometričnost, velký prostor fantazii, intelektu

• význam pro období 1904–1912

• světoví tvůrci: Picasso, Georges Braque, domácí tvůrci: Bohumil Kubišta, Emil Filla, Josef Čapek, Václav Špála, Antonín Procházka, Otto Gutfreund (sochař)

• důležitá byla i architektura (má geometrické jednoduché tvary, často rezignují na pravé úhly

  • u nás Josef Gočar, Pavel Janák, Vlastislav Hoffmann

• v literatuře spíše okrajově – např. při charakteristice postav (více pohledů na postavu – u Josefa Čapka)

Futurismus

• latinský původ názvu – futurus = budoucí

• ve výtvarném umění, literatuře, divadle, filmu – zasáhl hodně oblastí

• vzniká v Itálii, zakladatel Filippo Tommaso Marinetti – vytvořil manifest futurismu

  • Marinetti napsal také básnickou sbírku Osvobozená slova (1919)

• význam pro období 1909–1925

• vychází z kritiky společnosti, filozofie F. Nietzscheho, A. Bergsona

• obdiv k expanzi, síle a technice, omezovali i lexikum (vyhýbali se třeba přídavným jménům)

• výtvarné umění: Gino Severini, Umberto Boccion

• v literatuře u nás vliv okrajový a pozdější, ale byl tu vliv na výtvarné umění

Kubofuturismus

• projevoval se především v Rusku (=ruský futurismus)

• prolínají se prvky obou směrů

• záležitost výtvarného umění a literatury

• fantazie (až snové obrazy), experimenty s jazykem (zaumny jazyk = mimorozumový jazyk, tvůrcem Velimir Chlebnikov)

• další představitelé: Vladimir Majakovskij, Kazimir Malevič, Michajl Larionov

Civilismus

• lat. civilis = občanský

• oslavuje moderní evropskou i americkou civilizaci na začátku 20. století

• ódy na stroje, elektřinu, továrny – oslava moderních strojů, pokroku

• Walt Whitman – Stébla trávy, S. K. Neumann – Nové zpěvy

Expresionismus

• lat. expressio = výraz

• první čtvrtina 20. století, zrodil se v Německu: negace naturalismu a impresionismu

  • vychází z filozofie Nietzscheho, Schopenhauera

• pocity úzkosti, strachu, smrti, vychází z nitra člověka (x impresionisté – popisují, co vidí kolem sebe), důležité jsou kontrast (hmota x duch, dobro x zlo), hodně subjektivní, chybí logika, kauzalita, je přítomna iracionalita, pracuje s podvědomím, časté jsou sny, vize, extáze, morbidita

• postavy ‒ lidé vykořenění, nesmyslně bloudící, šílenci, osamělí, plní děsu, hrůzy a strachu

  • negativní rysy ještě prohloubila válka

• představitelé: Alfred Döblin, Hermann Hesse, Paul Ernst, Gottfried Benn

• Der Blaue Reiter (Modrý jezdec): skupina německých expresionistů – časopis Der Sturm

• Jakub Deml, Ladislav Klíma, rané povídky bratří Čapků