Pojmy + česká poezie 1. polovina 20. století

v sochařství a malířství inspirace kubismem a expresionismem (Otto Gutfreund, Emil Filla, Václav Špála), dosud ale i realistická tvorba

umělci zakládali různé skupiny a spolky

hojně se překládalo:

• Karel Čapek (dílo Francouzská poezie nové doby – překládá z části prokleté básníky, symbolisty, Apollinairovo Pásmo)

• Jindřich Horejší (překlady z francouzštiny)

• Otokar Fisher (překlady z němčiny, přeložil Goethova Fausta)

• Josef Hora (z ruštiny, přeložil Puškina)

z hlediska literatury byla významná skupina Devětsil, založená roku 1920

• zakládajícími členy byl teoretik Karel Teige, prozaik Vladislav Vančura a básníci Jaroslav Seifert a Vítězslav Nezval

• dále byli členy také malíři, architekti, herci, režiséři a spisovatelé

doba rozvoje divadla a filmu

• v roce 1920 přišli do našich kin snímky Charlieho Chaplina

• zakládány první filmové ateliéry

jako reakce na revoluční dění v Rusku a stále se prohlubující sociální rozdíly vznikla proletářská poezie

• hlavním představitelem Jiří Wolker (sociální balady ve sbírce Těžká hodina)

• Stanislav Kostka Neumann, Josef Hora, Jindřich Hořejší, Jaroslav Seifert

poválečný směr civilismus se projevoval a vitalismus se proměňoval dále do moderní vize básnictví: „Poetismus je metoda, jak nazírat svět, aby byl básní.“

• poetismus – výlučně český literární směr

  • vznikl v prostředí Devětsilu v roce 1922 – K. Teige obhajoval nové básnické směry ve stati Nové umění proletářské

  • Manifest poetismu (1924)

  • obrazové básně obohatily literaturu kolážemi a humorem

• znaky poetismu:

  • volná obraznost, fantazie, spontánnost, volba konkrétních pojmů, smyslovost, hravost, bez interpunkce

  • volné řazení asociací, metafor – verš volný i pravidelný

  • motivy cirkusu, exotiky, ale i přírodní lyrika, milostná poezie

  • obdiv k civilizaci, velkoměstu

  • apolitičnost, člověk se má radovat („i dělník se má naučit vidět svět krásný“)

vliv poetismu lze najít i v tvorbě Osvobozeného divadla (založeno 1926)

v polovině 30. let se objevuje surrealistická poezie a také v souvislosti s hospodářskou krizí a sílícím fašismem poezie reflexivní, meditativní, spirituální

• typicky sklon k pesimismu, téma smrti

• František Halas, Vladimír Holan, Vilém Závada

• snaha zachytit skrytou podstatu jevů (ne pro zábavu, ne populističtí)

katoličtí autoři: Jakub Deml, Jan Zahradníček, Bohuslav Reynek

postupně v básních sílí sociální motivy, realistické vidění světa – od radostné hry smyslů se básníci odvracejí a přiklání se buď k surrealismu, nebo k socialistickému realismu

• poetismus dál pokračuje v dílech básníků i po válce (60. léta: poezie všedního dne)

Skupina surrealistů založena Vítězslavem Nezvalem (1934)

• přešla sem část Devětsilu (Karel Teige, Konstantin Biebl)

• navázali na zahraniční surrealisty – André Breton

konec 30. let 20. století ve znamení hospodářské krize a sílícího vlivu fašistického Německa

• Nezval nesouhlasí s kritikou Sovětského svazu a Stalina, nevěřil zprávám o rudém teroru a pracovních táborech na Sibiři