Poslední kabriolet

Další američtí autoři:

• William Styron – účastník bojů v Tichomoří, Doznání Nata Turnera – antirasistický román, Sophiina volba – psychologický román, příběh ženy, která je v Osvětimi nucena si vybrat mezi smrtí dcery a syna

• Joseph Heller – jeho díla kritizují válku, zesměšňují válečnou mašinérii, kritizují válečná nařízení a postupy; Něco se stalo – románový monolog z amerického prostředí 60. let, Hlava XXII – satirický válečný román, Zavíráme – pokračování románu Hlava XXI

• Norman Mailer – účastník bojů v Tichomoří, Nazí a mrtví – román s autobiografickými prvky

Rusko:

• Viktor Někrasov – V stalingradských zákopech – vojenský deník

• Boris Polevoj, Alexandr Fadějev

Francie:

• Robert Merle – Smrt je mým řemeslem – biografický román o Rudolfu Hössi (v knize Rudolf Lang), vyznívá to jako obhajoba hlavního hrdiny

• Pierre Boulle – Most přes řeku Kwai – válečný román o otřesných podmínkách v japonském zajateckém vězení v Indočíně (dnešním Thajsku)

Německo:

• Anna Seghersová – Sedmý kříž – antifašistický román

• Günter Grass – Plechový bubínek

Anglie

• James Clavell – Král Krysa – román z prostředí japonského zajateckého tábora

Japonsko – díla o jaderných útocích

Česká literatura:

• Poválečná literatura se rozděluje do 3 vln

• 1. vlna – těsně po válce, jsem měřena na faktografii, na věcnou výpověď

  • Julius Fučík – Reportáž psaná na oprátce

  • Jan Drda – Němá barikáda

  • Egon Hostovský – Cizinec hledá byt

• 2. vlna (50. - 60. léta) - důraz na psychologii postav

  • Jan Otčenášek – Romeo, Julie a tma

  • Arnošt Lustig – svědectví o holocaustu + chování lidí v mezních situací (Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Dita Saxová)

  • Ladislav Fuks – psychologická próza (Pan Theodore Mundstock, Spalovač mrtvol)

• 3. vlna (70. léta a později)

  • Ota Pavel – Smrt krásných srnců

  • Viktor Fischl – Dvorní šašci – tragický a groteskní příběh 4 židovských vězňů v koncentráku a po válce

Literární směr:

Obraz druhé světové války

Mezi další umělecké směry 2. pol. 20. st. patří např.

• neorealismus

• „nový román“

• „rozhněvaní mladí muži“ (univerzitní román)

• existencialismus

• vědecko-fantastická literatura (sci-fi) a fantasy literatura

• antiutopie (některé s prvky sci-fi)

• beatníci

• písničkáři východ. bloku

• magický realismus

• postmoderna/postmodernismus

• absurdní drama

Děj:

Na začátku prožívají George, rodilý francouz Jean-Jean, temperamentní Russ, veselý Dal a vážný Terry (říkají si pistolníci podle symbolu P na jejich ubytovně) nejlepší etapu života – mládí, které je plné prvních lásek a bláznivých dobrodružství. Autor se zaměřuje na mužské hrdiny, ale do cesty jim přihrává Chris, ženu charakterově silnou a přitažlivou, jež je nadchne všechny najednou a oni se snaží získat její přízeň. Symbolem knihy, která spojuje osudy všech dohromady je kabriolet pojmenovaný Císařovna. Císařovna patřila jednomu ze studentů Jean-Jeanovi, (ten dobrovolně nastoupil do armády generála de Gaulla a byl zabit po několika týdnech), po jeho smrti provází kabriolet hlavní postavy celým příběhem a vytváří tak pouto, jež je spojuje i v dobách, kdy nejsou spolu, nechápou smysl života a cítí se zbytečnými a nepotřebnými. Do jejich idyly totiž zasáhne také válka, přátelé se rozcházejí bojovat na fronty ať už k námořní bitvě v Tichomoří, do Itálie, Francie či někam jinam. Mezitím, co je George v Evropě, v Americe zůstává Chris, jediná dívka, kterou kdy miloval, ale pro přátelství s ostatními se jí vzdal a snaží se najít lásku ve vztahu k Nancy. Chris se také jen jemu svěří s tím, že je těhotná s Russem, který byl, ale poblázněný Kay Maddenovou. Chris si nakonec vezme Dala.