Poštovní holub_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – Vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Jaroslav Seifert

Poštovní holub

Výňatek

Umělecký text

Praha

Nad sloními pokrývkami záhonů

gotický kaktus rozkvétá královskými lebkami

a v dutinách melancholických varhan, v hroznech

plechových píšťal

trouchnivějí staré melodie.

Dělové koule jako semena válek

roznesl vítr.

Noc strmí nade vším

a v zimostrázu kopulí věčně zelených

odchází po špičkách pošetilý císař

do kouzelných zahrad svých křivulí

a v bezvětří růžových večerů

zaznívá cinkot skleněného listí,

jehož se dotýkají prsty alchymistů

jako vítr.

Dalekohledy osleply z hrůzy vesmíru

a fantastické oči hvězdopravců

vypila smrt.

A zatím luna kladla vejce do mraků,

nové hvězdy líhnuly se o překot jako ptáci,

kteří se stěhují z černějších krajin,

prozpěvujíce píseň lidských osudů,

není však nikoho,

kdo by jim dovedl rozuměti.

Poslouchejte fanfáry ticha,

po kobercích vetchých jako stoleté rubáše

ubíráme se k neviditelné budoucnosti

a Jeho Veličenstvo prach

usedá zlehka na opuštěný trůn.

Neumělecký text

To, že se Seifert v roce 1929 rozešel s komunistickou stranou a zároveň se veřejně ironicky distancoval od svého mladistvého obrazoboreckého nadšení dvacátých let, nemělo ani tak politicko-ideologické důvody; 1 spíš to byl důsledek změněného pohledu na svět, který se jasně začal rýsovat už v roce 1926 ve sbírce Slavík zpívá špatně. Melancholicko-ironické ohlédnutí za vlastní, osobní minulostí i za historickými událostmi se tu poprvé stalo základním principem básní, které až dosud žily výhradně intenzivním záznamem a jemně odstíněným zachycením daného okamžiku, případně – v obou prvních knihách – i hypotetickou vizí budoucnosti. Pro to je charakteristický nejen zpětný pohled na ruskou Říjnovou revoluci jako na něco, co bylo, co se rozplynulo v minulost, ale ještě víc básně typu „Staré bojiště“ či „Balada ze Champagne“ připomínající první světovou válku. Tato zpětná perspektiva pak – počínaje Poštovním holubem z roku 1929 – proniká stále hlouběji do minulosti, v Poštovním holubovi například v básni „Praha“ […] Vztahování se k minulosti se v Seifertových sbírkách třicátých a čtyřicátých let 2 množía vytváří jemnou síť utkanou suverénní veršovou technikou, v níž se vnější a vnitřní realita, okamžité zážitky a vzpomínky, smyslové vjemy a reflexe splétají v organický celek, jehož skutečným pojítkem se pak stávají pružné, nezřídka novátorské rýmy a cyklicky obměňované strofické formy. Cyklická výstavba básní a sbírek zůstává příznačná dokonce i pro pozdního Seiferta, který se rýmů a všech básnických ozdob radikálně zřekl. 3

(A. Brousek, Podřezávání větve)

OBECNÁ struktura ústní zkoušky