Povinná četba - rozbory

Básník, novinář, satirik (satiry vznikly při jeho pobytu v Brixenu, bojoval v nich proti absolutismu a církvi). Studoval v Německém Brodu. Redaktor Pražských novin, zakládá vlastní Národní noviny – z politických důvodů byly zastaveny. Odjíždí do Ruska jako šlechtický vychovatel s nadějemi, že pozná slovanskou zemi – zklamán ruskou společností, oceňuje pouze prostého člověka a ruskou literaturu – obdivuje Gogola (Obrazy z Rus). Píše epigramy – krátké veršované útvary, které ostře a vtipně útočí na nesprávnosti a špatnosti zesměšňuje a vyslovuje názor na události. Kritizoval české poměry, v novinách vyjadřoval národní zájmy, noviny zpolitizoval. Jeho Národní noviny byly zastaveny. V Brixenu studoval lidovou slovesnost, četl odbornou literaturu. Po 4 letech se vrací zpět, žena již nežije, přátelé se ho straní. Rok po návratu umírá. Pro statečný zápas národa byl milován, B. Němcová mu na rakev položila trnovou korunu (symbol mučedníka)

• literární / obecně kulturní kontext – Dílo vzniklo roku 1854. Jedná se tedy o 1. polovinu 19. stoledí Uměleckým směrem je Realismus. Realismus = pravdivý a objektivní obraz tehdejší doby. Národní obrození (patří do 2. generace národních buditelů) – zastavení úpadku češtiny, vytvoření nové spisovné češtiny Neúspěšná revoluce –>1848. Politická satira – vrchol tvorby – napsal při pobytu v Brixenu – jeho životním obrazem jsou 3 satiry, které zde napsal (Král Lávra, Křest svatého Vladimíra, Tyrolské elegie). V podtextu je úděl pronásledovaného novináře (sám autor)

Božena Němcová – Babička, Divá Bára

Karel Hynek Mácha – Máj

Jan Neruda – Povídky malostranské

Karel Jaromír Erben – Kytice

Charles Dickens (Oliver Twist)

Lev Nikolajevič Tolstoj (Anna Karenina)

Krysař

Viktor Dyk

Jednoho dne do města Hammeln přijde potulný krysař. Krysař zabíjí vždy myši ve vesnicích, používá na to píšťalu, na kterou myši láká. Nepoužívá, ale celý dech, který by mohl používat a mohli by se stát nevídané věci. Dovede je k rybníku a nechá je utopit. První, koho v městě potká je Agnes. Agnes má za milence Dlouhého Kristiána. Krysař tedy začne svým způsobem zabíjet myši, ale v průběhu děje se také zamiluje do Agnes. Agnes má dilema, jestli Kristián nebo krysař. Ve městě je taky rybář, který je pomalejší a všichni se mu vysmívají jmenuje se Sepp Jorgen. Přijdou za ním holky Lora a Kätchen a obdivují jeho krásu a vzdychají nad tím, proč je to zrovna on. On se vzbudí a ony utečou. Když krysař splní svojí práci, tak za ní vyžaduje peníze od Bonifáce Strummi a Gottlieba Forsche (vážní konšelé). Ty mu odmítnou peníze dát, protože údajně není dopsaná smlouva a krysař nepředložil svoji identitu, tak se mu nabídnou, že místo peněz si od nich může vzít jejich výrobky, a to postele a kvalitní oblečení, protože jsou vyhlášení. Chce odejít z města, tak se vydá na cestu, ale nepodaří se mu to a vrátí se zase zpátky. Jeden den v hospodě sedí člověk, který je podobný ďáblu a vyžene všechny lidi pryč z hospody „U žíznivého člověka“. Chce s ním uzavřít dohodu, ale krysař s ním nesouhlasí. Ďábel (magistr), proto začaruje Agnes, Agnes je jak tělo bez duše, budí se ze spaní a křičí na krysaře, ať jí zabije a uleví jejímu utrpení. Agnes se vydá za svojí matkou, prosí ji o vyprávění pohádky, matka jí vyhoví a vypráví jí o zemi sedmihorské. Agnes se poté na horu vypravila, když se dlouho nevracela její matka se jí rozhodla hledat především u Kristiána. Nikdo ji neviděl. Krysař se vrátil doslechl se o tom, tak se rozhodl konečně zahrát naplno na svoji píšťalu. Vydají se za ním všichni lidi z města kromě rybáře. Vydají se k zemi sedmihorské. Dojdou až k propasti, která je láká do lepší země a všichni se tam propadnou. Najednou je neděle a rybáři se zdá divné, kde jsou všichni lidé. Projde celé město nikdo nikde. Dojde mu najednou, že všichni šli na horu a myslí si, že zůstal v městě sám. Z domu uslyší hladové řvoucí dítě. Nenajde pro něj nic k jídlu, tak se vypraví na horu a propast ho také láká k lepšímu životu, ale řev dítěte přehluší lákání propasti a rybář nepropadne a jde hledat někoho, kdo dítě nakrmí.