Povinná četba - rozbory

Maturitní otázky

I. část

• téma a motiv – Autor poukazuje na lhostejnost k neštěstí druhých, fenomén maloměšťáctví a zneužívání veřejných funkcí, krysařův život, láska a chamtivost

• časoprostor – anzovní městečko Hammeln (Sasko), staroněmecká pověst ze 13. stol., pravdivý příběh, který vyšel v časopisu Lumír v roce 1911

• kompoziční výstavba – Děj je vyprávěn chronologicky, na konci graduje, dílo je členěno na kapitoly

• literární druh a žánr – spíše epika s lyrickými prvky, středně dlouhá novela

II. část

• vypravěč / lyrický subjekt – er forma, vypravěč, Styl vyprávěcí, popisný, charakterizační i úvahový (prostřednictvím krysaře)

• postavy

Krysař – zabíječ krys, muž, který se zamiluje do Agnes

Agnes – mladá žena, která už má milence, ale zamiluje se do krysaře a musí si vybrat

Lora – mladá dívka, která se u rybníka posmívala zmatenému rybáří

Kätchen – mladá dívka, která se u rybníka posmívala zmatenému rybáří

Dlouhý Kristián – mladí muž, který čeká na strýcovo bohatství a je zamilovaný do Agnes

Rybář (Sepp Jörgen)– méně chápavý muž, který bude mít na konci štěstí

Konšelé – chamtivý, neschopní dodržet slib

• vyprávěcí způsoby – přímá i nepřímá řeč

• typy promluv – dialogy i monology

• veršová výstavba – Jedná se o prózu, proto se neurčuje veršovaná výstavba

III. část

kontext autorovy tvorby – Krysař vyšel 1915 vycházel už v letech 1911–12 v časopise Lumír pod názvem Pravdivý příběh. Námět vychází ze staroněmeckého motivu s reálným základem, vypráví o krysaři, který roku 1284 očistil město Hameln od krys, a když mu nebyla vyplacena slíbená odměna, rozhněval se na občany města a odvedl za trest jejich děti. Existuje několik variant závěru. Buďto Krysař děti zavřel do jeskyně, z které již nikdy nevyšly, nebo je utopil v řece. Je i verze, podle níž Krysař děti vrátil, když mu radní zaplatili slíbenou odměnu. Dávná předloha je opravdu pouhou předlohou, protože se od Krysaře v určitých bodech odlišuje. Odlišují se hlavně koncem. Dykova díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využívá paradoxy. Literární směr – realismus s prvky romantismu, symbolismus a dekadence, prvky neoromantismu

literární / obecně kulturní kontext

• Doba první světové války a následného rozpadu Rakousko-Uherska, který sebou přinesl i vznik samostatné Československé republiky (28. 10. 1918). Rozvoj průmyslu, migrace do měst, vzrůst nacionalismu, anarchismu, antisemitismu.

• Boj o Rukopisy (královédvorský a zelenohorský = padělky).

• Autoři se sdružovali kolem časopisu Moderní revue (Procházka, Hlaváček), kde začal svá díla otiskovat i Viktor Dyk.

• Souběžně s Českou modernou (Manifest České moderny z roku 1895, F. X. Šalda, O. Březina, A. Sova) se utvářela i tzv. Katolická moderna (Bouška, Deml, Dvořák).